Film „Dva světy Rudolfa II.“

Film režiséra Miloslava Hrubého z roku 1970 patří do kategorie takzvaných poetických dokumentů. Císaře Rudolfa II. Habsburského (1552–1612) nepředstavuje pouze jako vladaře na pozadí historických dat a událostí, ale především jako vzdělance a milovníka umění a věd.

Rudolf se zajímal o historii, matematiku, astronomii, ale i o alchymii a okultní vědy. Do Prahy se i se svým dvorem natrvalo přestěhoval z Vídně roku 1583 a jeho zájmy pak do nového rezidenčního města přivedly hojný počet učenců, umělců a řemeslníků, mezi nimi i takové osobnosti, jakými byli astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler nebo malíři Hans von Aachen a Giuseppe Arcimboldo.

Rudolf II. byl též významným mecenášem umění a sběratelem. Důkazem toho byla slavná „Kunstkomora“ v Novém královském paláci Pražského hradu, v níž se mu podařilo soustředit s vynaložením obrovského úsilí a prostředků největší sbírku kuriozit, cenností a uměleckých děl v tehdejším světě. Sbírka obrazů a soch zahrnovala i díla umělců jako Michelangelo, Rafael nebo Dűrer. Většina této unikátní kolekce byla později bohužel rozchvácena během třicetileté války a její zbytky rozprodány za vlády Josefa II. v dražbě.

Počínaje rokem 1580 se začalo zhoršovat císařovo psychické zdraví a postupně docházelo k rozvoji duševní choroby, která jej činila melancholickým a uzavřeným. Rudolf se přestal věnovat politickým záležitostem i vladařským povinnostem, což mimo jiné vedlo k vyhrocení jeho vztahů s bratrem Matyášem a nakonec v roce 1611 i k jeho vynucené abdikaci. Následujícího roku 20. ledna císař Rudolf II. na Pražském hradě umírá.

Ve druhé půli dokumentárního filmu přenášejí autoři diváka z reprezentativních prostor Pražského hradu do čtvrti malebných uliček a pitoreskních domků v jiné hradčanské části zvané Nový svět. Tato nevelká lokalita vtěsnaná mezi Kapucínským klášterem a potokem Brusnicí byla v rudolfinské době obývána především drobnými řemeslníky a hradním služebnictvem. V pozdějších dobách zde žila hlavně pražská chudina, ale i zde lze narazit na slavná jména. Narodil se tu například houslový virtuos František Ondříček a v mládí zde žil a tvořil malíř Jan Zrzavý.

Ve filmu je dokumentován Nový svět také na dobových fotografiích z konce 19. století. V porovnání se záběry z roku 1970 je zřejmé, že tato svérázná čtvrť unikla asanacím a zachovala se dodnes v téměř nezměněném stavu.

Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Výrobce: Krátký film, 1970
• Tvůrci: námět a režie Miloslav Hrubý;
• kamera: Ivan Karel;
• hudba: Miroslav Venhoda;
• Technické údaje k filmové kopii: 16 mm, 12. kombinovaná kopie, barevná, česká verze, 149 m (13 minut)