Film „Heleny, Ferdinandi a…“

Film „Heleny, Ferdinandi a…“

Animovaný film „Heleny, Ferdinandi a…“ Karla Forsta je výrazně protiválečným dílem. Na příkladu tří historických válečných konfliktů ukazuje, že veřejně deklarované důvody válečné agrese jsou často jen záminkou zakrývající skutečné příčiny, které k válce vedly. Komentář filmu na několika místech zdůrazňuje, že každou válku předchází propaganda s cílem „spravedlivě lid rozhořčit“, aby byl ochoten obětovat to nejcennější co má – život.

Pro první příklad se režisér vrátil až do řecké mytologie – k Trójské válce. Právě tady měl možnost využít animovaných sekvencí inspirovaných starověkým řeckým výtvarným uměním. Rozpohybované malby známé z dekorů řecké keramiky a fresek zvolil k vyprávění příběhu o příčinách konfliktu. Ten byl oficiálně prezentován jako únos, přestože, jak v komentáři říká Oldřich Nový, Helena s Paridem uprchla dobrovolně.

Dalšími příklady jsou již novodobé války. První světová válka, kde záminkou byl atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, ale její skutečnou příčinou byly mocenské a územní ambice Německa a Rakousko-Uherska (zmíněna je snaha o udržení mnohonárodnostní rakousko-uherské říše).

Druhá světová válka byla zahájena agresí nacistického Německa proti Polsku, kterou Německo zdůvodňovalo jako reakci na přepadení německého vysílače v Gliwicích polským vojskem. Přepadení bylo ale zinscenováno Německem a to si tak samo vytvořilo záminku k agresi. Film uvádí jako jeden ze skutečných důvodů dlouhodobě neudržitelnou ekonomickou situaci Německa řešícího hospodářskou krizi rozsáhlou zbrojní výrobou a militarizací společnosti.

Hlavní myšlenkou celého dokumentu je skutečnost, že kdo chce vést válku, záminku si najde nebo si ji vytvoří. Skutečná příčina je často jiná. V této souvislosti film uvádí například ekonomický profit zbrojařských firem.

Na vzniku dokumentárního filmu se podíleli nejen tvůrci ČAF, ale také externí výtvarníci Miroslav Liďák, Zdeněk Smetana a jako animátor Jan Karpaš. Kameramanem byl tvůrce animovaných filmů Jiří Šáfář. Odbornou stránku zajišťoval významný historik starověku Vojtěch Zamarovský. Komentář namluvil herec Oldřich Nový.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

Výrobce: Československý armádní film, 1965

Tvůrci:

námět, scénář a režie: Karel Forst;

kamera: Jiří Šafář;

hudba: Jiří Šust;

střih: Zdeněk Stehlík;

zvuk: Karel Cajthaml;

triky: Karel Patočka;

vedoucí výroby: Zbyněk Bartoš;

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, barevná, 689 metrů (23 minut)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

Aktuálně



Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

11. 08. 2026
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…