Krátký černobílý film představuje metodiku základního výcviku radiotelegrafistů a radiodálnopisců v Československé lidové armádě. Byl určen především vojenským lektorům a školitelům spojovacího vojska.
První část ukazuje výcvik vojáků v příjmu telegrafních znaků sluchem při rychlosti třiceti až třiceti pěti znaků za minutu. Vojáci se postupně učí jednotlivé znaky, jejich zápis hůlkovým písmem a hláskování. Následně je příjem zkomplikován částečným rušením signálu.
Poté se ve výuce přechází k vysílání telegrafním klíčem, nejprve malou rychlostí pomocí předehrávání a metronomu a pak samostatně z textové předlohy až do rychlosti třiceti znaků za minutu. Podrobně je popsáno i správné držení telegrafního klíče.
Jako poslední přichází na řadu nácvik psaní na cvičném dálnopisném stroji deseti prsty rychlostí šedesáti úhozů za minutu.
S výjimkou krátkého úvodu byl celý film natočen ve specializované učebně spojovacího vojska.
Výrobce: Československý armádní film, 1977
Tvůrci: režie Radek Očenášek, kamera Pavel Bezrouk, střih Vladimír Cabalka, zvuk Karel Cajthaml, vedoucí výroby Erik Hubáček, odborný poradce mjr. Jan Steinbauer
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, černobílá, 650 metrů (21 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.