Na přelomu 18. a 19. století se ve Slezsku upevnila moc Pruského království, které získalo velkou část jeho rozlohy v rámci trojího dělení Polska, završeného nakonec roku 1795. Výrazná změna situace nastala po vypuknutí napoleonských válek obecně a po porážce čtvrté protinapoleonské koalice zvláště. Po prohrách Pruska v bitvách u Jeny a Auerstedtu v roce 1806 obsadili Francouzi Berlín a postoupili směrem na východ, mj. do Slezska. To sice zůstalo i po uzavření Tylžského míru roku 1807 pod formální pruskou správou, zanikla však sousední provincie Nové Slezsko s městem Varšavou, jež byla přetvořena ve Varšavské knížectví, výrazně závislé na císařské Francii. Po Napoleonově porážce v letech 1813–1815 sice Prusko obnovilo svoji plnou moc nad Slezskem, které zůstalo v jeho držbě až do 20. století, zbylé někdejší územní zisky na Polsku připadly však z většiny nově Rusku.
Popis:
Kruhová plaketa o průměru 40 mm a síle 5 mm je ražena ze stříbra. Na averzu zobrazuje vavříny ověnčenou bustu Napoleona I. z pravého profilu. Opis při okraji bez bordury: NAPOLEON / EMP. ET ROI. (Napoleon, císař a král). Reverz: sedící postava okřídlené bohyně vítězství, píšící podmínky míru na obrácenou stranu štítu hrotem meče. Její ruku vede vestoje ženská postava s vavřínovou ratolestí, patrně alegorie Francie. Na heraldicky pravé straně je v pozadí stylizovaný sloup, na který jsou na sebe naskládány heraldické siluety pevností a měst, které Francouzi dobyli. U nohou sedící postavy zbyla jediná osamocená, s nápisem SILBERBERG (dnes Srebrna Góra v Polsku), která značí jedinou pruskou pevnost, která během tažení odolala francouzskému náporu. Při okrajích plochy ve spodní polovině jména tvůrců medaile: ANDRIEU F. a DENON DIR. Zcela vespod nápis: CONQUÉTE DE LA SILESIE / MDCCCVII (Obsazení Slezska, 1807).