Francouzská přilba veterána, 1919

Na počátku roku 1915 doporučil francouzský generál Joffre zavedení nové ocelové přilby pro pěchotu. Bojiště se přesunulo do zákopů a hlavy vojáků byly málo chráněné proti šrapnelům, střepinám a nejrůznějším úlomkům, padajícím do okopů v důsledku dělostřelecké palby. Ministerstvo války proto 21. února 1915 rozhodlo o zavedení tohoto nového prvku do výstroje vojáků. Prvním zkoušeným typem byla upravená přilba pro dragouny. Autorem nepříliš inovativního návrhu byl Georges Scott, který v podstatě pouze snížil vysoký hřeben existující jezdecké pokrývky hlavy. V neprospěch masové výroby Scottova typu však přispěla velmi vysoká cena. Zatímco standardní képi přišla francouzský erár na 3,80 franku, upravená dragounská přilba stála desetinásobek. Zároveň vyvstal problém s obstaráváním vhodné oceli a zavedení velkovýroby odhadoval hlavní potenciální výrobce, Franck a Siraudin, na několik let.

V této patové situaci představil Louis Adrian svůj návrh vytvořený ve spolupráci s Luisem Kuhnem, vedoucím lisování kovu v továrně JAPY. Adrianova přilba byla připravena pro velkovýrobu za bezkonkurenční cenu 3,35 franku za kus. Do konce války bylo vyrobeno téměř 20 miliónů přileb typu Adrian.

Představovaná přilba s pěchotním znakem, byla vyrobena francouzskou firmou JAPY z Beaucourtu. Zajímavým prvkem je mosazný štítek s francouzským nápisem “Voják velké války 1914-1918“. Po skončení války si řada bývalých francouzských vojáků své ocelové přilby ponechala a opatřila je vydaným pamětním štítkem. Řada exemplářů těchto pamětních přileb má nad zmíněným nápisem vyraženo i jméno majitele.

Na počátku roku 1915 doporučil francouzský generál Joffre zavedení nové ocelové přilby pro pěchotu. Bojiště se přesunulo do zákopů a hlavy vojáků byly málo chráněné proti šrapnelům, střepinám a nejrůznějším úlomkům, padajícím do okopů v důsledku dělostřelecké palby. Ministerstvo války proto 21. února 1915 rozhodlo o zavedení tohoto nového prvku do výstroje vojáků. Prvním zkoušeným typem byla upravená přilba pro dragouny. Autorem nepříliš inovativního návrhu byl Georges Scott, který v podstatě pouze snížil vysoký hřeben existující jezdecké pokrývky hlavy. V neprospěch masové výroby Scottova typu však přispěla velmi vysoká cena. Zatímco standardní képi přišla francouzský erár na 3,80 franku, upravená dragounská přilba stála desetinásobek. Zároveň vyvstal problém s obstaráváním vhodné oceli a zavedení velkovýroby odhadoval hlavní potenciální výrobce, Franck a Siraudin, na několik let.

V této patové situaci představil Louis Adrian svůj návrh vytvořený ve spolupráci s Luisem Kuhnem, vedoucím lisování kovu v továrně JAPY. Adrianova přilba byla připravena pro velkovýrobu za bezkonkurenční cenu 3,35 franku za kus. Do konce války bylo vyrobeno téměř 20 miliónů přileb typu Adrian.

Představovaná přilba s pěchotním znakem, byla vyrobena francouzskou firmou JAPY z Beaucourtu. Zajímavým prvkem je mosazný štítek s francouzským nápisem “Voják velké války 1914-1918“. Po skončení války si řada bývalých francouzských vojáků své ocelové přilby ponechala a opatřila je vydaným pamětním štítkem. Řada exemplářů těchto pamětních přileb má nad zmíněným nápisem vyraženo i jméno majitele.

Předmět byl do sbírky VHÚ Praha získán nákupem v roce 2026.