Francouzská puška Mle. 1916

Francouzská puška Mle. 1916

Na prahu první světové války měla francouzská armáda ve výzbroji především pušky Lebel Mle. 1886 M 93, známé pod označením Le fusil Modèle 1886 modifié 93, ale také jezdecké karabiny Berthier Mle. 1890 a dělostřelecké musketony Mle. 1892. Pěchotní puška Lebel s tubulární nábojovou schránkou si sice udržovala status první armádní opakovačky, zařízené na náboj plněný bezdýmným prachem, ale v roce 1914 již byla svým konstrukčním uspořádáním považována za zastaralou.

Počáteční obrovské materiální a lidské ztráty na západní frontě záhy ukázaly, že skladové zásoby zbraní nemohou v dlouhodobém horizontu vykrývat vzrůstající potřeby francouzské armády. Státní zbrojovka Manufacture d’Armes de Châtellerault vyráběla od roku 1902 krátkou pušku systému Berthier pro koloniální jednotky v Annamu, Tonkinu, Saigonu, Hanoji a v Kambodži, známou pod označením Fusil de tirailleur indochinois modèle 1902. V roce 1908 zavedla francouzská armáda ještě standardní pěchotní pušku Fusil colonial modèle 1907, jež se stala základem pušky Mle. 1907–15, přijaté do výzbroje v roce 1915 pod označením Fusil modèle 1907–15. Stejně jako všechny pušky systému Bertier měla nová pěchotní puška válcový odsuvný závěr s přímoběžným úderníkem, vycházející ze systému Lebel. K jejímu zásobování sloužil nábojový rámeček na tři náboje, jenž se vkládal do nábojové schránky, kde jej zajišťovala odpružená západka s vyčnívajícím ramenem v přední části lučíku.

Výroba pušek Mle. 1907–15 běžela od roku 1915 až do skončení války ve zbrojovkách v Châtellerault a v St. Etienne, ale také ve firmě Établissement Delaunay-Belleville v St. Denis, jež se před válkou zabývala výrobou automobilů a za války kromě pušek vyráběla také tanky Renault FT-17.

Ze všech armádních opakovacích pušek, jež se na bojištích první světové války objevily, měla puška Mle. 1907–15 nejmenší kapacitu zásobovacího ústrojí, což snižovalo její praktickou rychlost střelby v porovnání s opakovačkami ostatních armád, jejichž nábojové schránky se s výjimkou anglických pušek systému Lee Enfield plnily většinou pěti náboji. Další problém spočíval v zahřívání hlavně, resp. absenci ochrany střelce proti popálení při úchopu zbraně v prostoru hlavně.

Snaha zvýšit kapacitu zásobovacího ústrojí vedla k řadě zkoušek, mezi nimiž nechyběly návrhy s cívkovým zásobníkem či využití zásobníku lehkého kulometu FM 15 s kapacitou 20 nábojů. Finální řešení v podobě nástavce nábojové schránky navrhli ve zbrojovce Châtellerault poručík Vibert a vrchní kontrolor Chossé. Konstrukce umožňovala s minimálními úpravami stávající zbraně zvětšit její kapacitu tak, že mohla být plněna rámečky s pěti náboji, aniž by však vylučovala použití původních rámečků na tři náboje, což bylo z logistického hlediska výhodné. Zvětšená schránka měla navíc odpružené odklopné víčko, jež uzavíralo otvor, jímž vypadával prázdný rámeček.

Nový zásobovací systém zavedla francouzská armáda 28. listopadu 1916 jakožto Modèle 1916 či v případě pušek Fusil modèle 1907–15 modifié 1916. Jak pušky, tak i karabiny model 1916 byly doplněny dřevěným nadpažbím a úpravy doznala také mířidla. Přestože zvětšenou nábojovou schránku a nadpažbí lze považovat za základní identifikační prvky modelu 1916, ve skutečnosti vyrobily francouzské zbrojovky řadu přechodových modelů s novým značením, aniž by tyto zbraně, zejména v případě karabin, měly oba charakteristické prvky.

V roli subdodavatele se do výroby pušek M 16 zapojila také firma Établissement Continsouza v Tulle, jež se před válkou zabývala výrobou filmových projektorů, avšak od roku 1916 vyráběla pro zbrojovky v St. Etienne a v Châtellerault pouzdra závěru. Ty nesou na levé straně její značení, což vedlo k mylné domněnce, že uvedená firma vyráběla kompletní zbraně.

Výroba pušek a karabin nabíhala ve zbrojovkách od března 1917 a pokračovala až do uzavření příměří v listopadu 1918, přičemž z přibližně 280 000 vyrobených pušek Mle. M 16 se jich k bojovým útvarům dostalo jen malé množství, převážná část zůstala uložena v rezervě.

Exemplář získalo muzeum převodem ze starých sbírkových fondů.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

  • Ráž: 8 mm Lebel
  • Celková délka: 1 306 mm
  • Délka hlavně: 800 mm
  • Délka záměrné: 700 mm
  • Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů
  • Hmotnost: 3 650 g

 

Aktuálně



PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

09. 07. 2026
Štábní kapitán Stanovský v Cařihradě. Z Bukurešti odletěli naši letci ve čtvrtek…
Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

09. 07. 2026
Letecké muzeum Kbely nabízí návštěvníkům se zrakovým handicapem možnost, která v podobných…
PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

08. 07. 2026
Telegramem podávaným v Bukurešti 8. VII. v 1 hod. v noci oznamuje…
Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

08. 07. 2026
V červenci 1926 naplno propukla jedna z nejsledovanějších afér meziválečného Československa. Ve…
Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

07. 07. 2026
Št. kapitána Stanovského opustili jsme v Kovně, hlavním městě Litvy, kde přistál…