FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví.

Nutnost studia vojenské historie jako zdroje inspirace a poučení je známá již po staletí a tento nezvratný fakt reflektuje již samotný úvod knihy sepsaný Josefem Koptou. V něm si také uvědomuje potřebu na základě významných historických událostí přinést čtenáři výstrahu, poučení, ale i vzpruhu a posilu, kterých v pohnutém roce 1938, kdy kniha vyšla, bylo v hojné míře více než potřeba.

Autor monografie Husitské válečnictví Otakar Frankenberger se narodil 18. 12. 1884 v Kladně. Vystudoval práva, před první světovou válkou byl tajemníkem agrární strany a zabýval se také zemědělským družstevnictvím. Po roce 1918 působil jako přednosta odboru na ministerstvu zemědělství a podílel se na vypracování pozemkové reformy. Mimo to se aktivně zajímal o českou středověkou vojenskou historii. Kromě představované knihy a řady odborných publikací věnujících se zemědělství je autorem známější třídílné publikace Naše velká armáda, která se věnuje také období husitských válek. Za druhé světové války se zapojil do odboje, ale bylo odhaleno, že zadržuje zásoby obilí v tajných skladech. Po zatčení a obvinění z poškozování německých hospodářských zájmů následovalo odsouzení k popravě. Zastřelen byl 10. 10. 1941 v Praze a po válce mu byl in memoriam v roce 1946 udělen Československý válečný kříž. Jeho stejnojmenný syn, Otakar Frankenberger, šel v otcových šlépějích, vystudoval rovněž práva a zdědil i zájem o vojenskou historii. Je autorem řady historiografických monografií a ve své tvorbě navázal na otcovo dílo publikací Husitské válečnictví po Lipanech, která bude čtenářům představena v jednom z následujících dílů této rubriky.

Otakar Frankenberger se v publikaci věnuje struktuře, organizaci a taktice husitských vojsk, přičemž rozličné způsoby a strategie boje ilustruje na konkrétních případech vojenských operací, které zapadají do historického kontextu doby. Snaží se také věnovat sociologickému a psychologickému profilu husitských bojovníků.  Prameny čerpá především z dochovaných vojenských řádů a soudobých kronik a na některých místech, ke kterým chybí relevantní historické prameny, ze kterých by autor mohl vycházet, se jejich řešení snaží teoreticky domyslet. Některé jeho závěry by ale dnes bylo možno na základě studia nejnovějších poznatků vcelku přesvědčivě zpochybnit. Přesto by žádný badatel zajímající se o tématiku husitských válek rozhodně neměl tuto základní literaturu opomenout, pro její komplexní uchopení problému a pochopení dobového přístupu a rozsahu bádání.

Původně sešitově vázaná kniha menších rozměrů 13,5 x 20 cm je nyní nově opatřena pevnými deskami. Obsahuje celkem 85 stran včetně řady map a několika ilustrací, tištěna je písmem Ronaldson. Byla vydána v nakladatelství Svaz československého důstojnictva v Praze a vytištěna v knihtiskárně Jaroslav Strojil v Přerově. Svým vydáním zahájila cyklus prací o československém vojákovi v minulosti, který vznikl díky spolupráci Vědeckého ústavu vojenského a Svazu československého důstojnictva. Na místě je také zmínit, že Husitské válečnictví patří mezi knihy zastoupené poměrně skromně ve fondech českých knihoven.

Citace:

FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví. Praha: Svaz československého důstojnictva v Praze, 1938.