HOGENBERG, Franz. [Soubor rytin].

Tato kniha představuje jeden z nejcennějších pokladů starého fondu Knihovny VHÚ Praha. Jedná se totiž o tematický soubor rytin z konce 16. století a počátku následujícího století, z nichž většinu vytvořil známý německý rytec Franz Hogenberg (1535–1590) a zbylých asi 60 jeho následovníci. Hogenberg působil převážně v Kolíně nad Rýnem a proslavil se zejména svými vyobrazeními s městskou tématikou k vícesvazkovému dílu Civitates orbis terrarum. Známé jsou rovněž jeho série zachycující události vybraných evropských konfliktů druhé poloviny 16. století.

A právě rytiny týkající se takřka výhradně hugenotských válek ve Francii a nizozemské revoluce jsou vevázány do svazku uloženého v naší knihovně, přičemž druhému tématu je v něm věnováno daleko více pozornosti. Autor velmi poutavě a realisticky zachycuje zejména bitvy, šarvátky, obléhání, tažení a útoky, spíše výjimečně pak zaznamenává politické události, jako jsou různá jednání, zasedání, uzavírání míru či slavnostní vjezdy do měst. Za zmínku stojí i fakt, že se Hogenberg nevyhýbá ani poněkud kontroverznějším tématům, jako jsou atentáty, popravy, drancování, vraždění a mučení civilistů nehledě na pohlaví. Kupříkladu známému dobytí Antverp Španěly dne 4. listopadu 1576 a následnému masakru obyvatel věnoval Hogenberg dokonce šest rytin. Zajímavá je skutečnost, že autor v rámci těchto drastických výjevů nezachycoval znásilňování, ke kterému muselo bezpochyby také docházet.

Do souboru je rovněž zakomponováno 13 portrétu dobových osobností vztahujících převážně k revolučním událostem v Nizozemí. Mezi nimi je možné nalézt například též rakouského arciknížete Arnošta, bratra římsko-německého císaře a českého krále Rudolfa II.

Z náboženských válek ve Francii jsou vyobrazeny nejdůležitější události z předvečera válek (1559–1561), k hugenotské válce první (1562–1563), druhé (1567–1568) a třetí (1568–1570). Naproti tomu války čtvrtá až šestá (1572–1577) včetně osmé (1585–1589) jsou zastoupeny vysloveně symbolicky jednou až dvěma rytinami, přičemž v pořadí sedmá (1579–1580) není reflektována vůbec. Změna nastává u deváté války (1589–1598), které je věnováno dokonce 34 vyobrazení. Tento konflikt je poslední z náboženských válek sledovaných v této sbírce. Téměř celý zbytek výjevů souvisí s děním v nizozemských provinciích mezi léty 1566 a 1596, respektive 1605.

Původní Hogenbergovy listy mají ustálenou kompozici. Většinu plochy zaujímá obdélníková rytina, pod níž je německy pomocí veršů charakterizováno dění na obrázku. K tomu nesmí chybět datování příslušné události, nejčastěji v podobě denního data. V případě, že je konkrétní list součástí číslované série, tak se v levém dolním rohu nachází číslo vypovídající o pořadí rytiny v daném celku. S přibývajícími roky je tato zažitá podoba stále více porušována a u některých nejmladších rytin jde tento trend ruku v ruce s nižší úrovní celkového zpracování.

Díky klasické zámecké vazbě z přelomu 18. a 19. století působí kniha zajímavě též navenek. Na jejím hřbetě je mimo jiné také zlacený monogram obsahující písmena „A. S.“ tehdejšího majitele. Tím nebyl nikdo jiný než slavný Albert Kazimír Saský (1738–1822), těšínský kníže a rakouský vojevůdce.

Tento soubor představuje významný ikonografický pramen druhé poloviny 16. století nejenom pro politické a vojenské dějiny, ale i pro dějiny každodennosti.

Citace:

HOGENBERG, Franz. [Soubor rytin]. [Köln: s.n., post 1583. 305 l.]