Malíř Jan Čumpelík (1895–1965) náležel k hlavním tvůrčím osobnostem československého socialistického realismu (tzv. sorely) padesátých let 20. století. S dalšími členy Armádního výtvarného studia (vedle Jaromíra Schoře a Aleny Čermákové) se podílel na všech tehdejších významných státních zakázkách (například: Díkůvzdání generalissimu Stalinovi, Vám poděkování a lásku Vám, Na úsvitu únorového dne). Zátiší nebylo obvyklou formou, kterou by tento umělec ve svém díle zpracovával. Květy fialových a bílých kosatců jsou zasazeny do keramického džbánu se stylizovaným zdobením. Drobná dekorativní malba působí díky použitým barevným odstínům uklidňujícím dojmem.
Jan Čumpelík vystudoval v letech 1920–1924 figurální malířství u profesora Vratislava Nechleby, jednoho z nejlepších českých portrétistů. Absolvoval jako mnoho jiných kolegů studijní cestu do Paříže, aby pochytil nové inspirativní trendy v oboru. V Československu se účastnil mnoha velkých výstav, na nichž prezentoval svá vynikající portrétní díla. Osvědčil se i v monumentální figurální tvorbě. Ve sbírce Vojenského historického ústavu je zastoupena jeho trilogie Zborov, Terron a Vouziers z konce třicátých let. Ještě krátce po druhé světové válce vytvořil Čumpelík rozměrné plátno, věnované výročí vzniku Československa. Avšak pojetí tématu již předznamenává Čumpelíkův absolutní odklon k ideologickému umění podle vzoru sovětského Grekovova studia.
Olej na kartonu, 700 × 500 mm.