Jaroslav Hlaváč, Rodný dům Milana Rastislava Štefánika, 1928

Jaroslav Hlaváč, Rodný dům Milana Rastislava Štefánika, 1928

Architekt Jaroslav Hlaváč (1909–1984) je autorem grafického listu, na němž je zobrazen rodný dům (evangelická fara) Milana Rastislava Štefánika ve slovenských Košariskách. Na průčelí domu je patrná pamětní deska, připomínající slavného rodáka. Dnes je zde otevřeno muzeum s expozicí, věnované především Štefánikovu působení v prvním čs. zahraničním odboji.

Grafiku vytvořil Hlaváč krátce po studiu na Střední odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, kde strávil od roku 1943 celý svůj profesní život. Kromě učitelské dráhy se věnoval i volné architektonické tvorbě. Projektoval například zdejší hvězdárnu. Realizovány byly rovněž jeho návrhy bytových domů v Rožnově p. Radhoštěm, kaple v Němeticích a řada dalších objektů v tomto regionu.

Generál Milan Rastislav Štefánik se narodil roku 1880 ve slovenských Košariskách u Myjavy do rodiny evangelického kněze. Po ukončení evangelického lycea v Bratislavě odešel studovat stavební inženýrství do Prahy. Přestože se zde dostal do kontaktu s řadou významných osobností, jeho cílem byla Paříž. Ve Francii žil od roku 1904. V následujících letech se věnoval intenzivně astronomii.

Na počátku první světové války chtěl Štefánik, stejně jako mnoho jiných jeho krajanů, odejít na frontu. Aktuální zdravotní stav mu to však nedovoloval. V roce 1915 nastoupil do vojenské letecké školy v Chartres a na podzim téhož roku odešel na srbskou frontu. Po návratu do Francie organizoval spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem založení Československé národní rady v Paříži. Absolvoval úspěšné diplomatické mise v Rusku a Spojených státech. Po vzniku samostatného Československa byl jmenován prvním ministrem války. Štefánikova životní pouť se však tragicky naplnila 4. května 1919. Právě ve chvíli návratu do svobodné republiky došlo nešťastnou náhodou poblíž letiště ve Vajnorech u Bratislavy ke zřícení dvojplošníku Caproni, v němž Štefánik cestoval. Celá posádka letounu na místě zahynula. Poblíž generálova rodiště, na vrchu Bradlo, byla v letech 1924–1928 vybudována k uctění jeho památky mohyla podle architektonického návrhu Dušana Jurkoviče.

Papír, litografie, 36,5 x 46,5 cm.

Grafický list je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

Od začátku školního roku jsme pro vás připravili nové přednášky o vojenské historii i oblíbené procházky. Rezervujte si svoje místo

10. 08. 2026
Nový školní rok je také ve znamení nových přednášek ve Vojenském historickém…
Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

Když historie ožívá mezi legendami RAF. Osamělý vlk se natáčel v Leteckém muzeu Kbely

09. 08. 2026
Existují místa, kde je minulost stále téměř hmatatelná. Jedním z nich je…
Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

Opomíjené zázemí – Údržba a oprava pozemní a letecké techniky v československé armádě v letech 1945 – 1989

09. 08. 2026
Po skončení druhé světové války začala být československá armáda postupně naplňována potřebnou…
Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

Přijďte se do Armádního muzea Žižkov podívat na maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

07. 08. 2026
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Setkání s profesorem Knížákem

Setkání s profesorem Knížákem

06. 08. 2026
Málokoho by napadlo spojovat osobu profesora Milana Knížáka s Vojenským historickým ústavem…