Jaroslav Hlaváč, Rodný dům Milana Rastislava Štefánika, 1928

Jaroslav Hlaváč, Rodný dům Milana Rastislava Štefánika, 1928

Architekt Jaroslav Hlaváč (1909–1984) je autorem grafického listu, na němž je zobrazen rodný dům (evangelická fara) Milana Rastislava Štefánika ve slovenských Košariskách. Na průčelí domu je patrná pamětní deska, připomínající slavného rodáka. Dnes je zde otevřeno muzeum s expozicí, věnované především Štefánikovu působení v prvním čs. zahraničním odboji.

Grafiku vytvořil Hlaváč krátce po studiu na Střední odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, kde strávil od roku 1943 celý svůj profesní život. Kromě učitelské dráhy se věnoval i volné architektonické tvorbě. Projektoval například zdejší hvězdárnu. Realizovány byly rovněž jeho návrhy bytových domů v Rožnově p. Radhoštěm, kaple v Němeticích a řada dalších objektů v tomto regionu.

Generál Milan Rastislav Štefánik se narodil roku 1880 ve slovenských Košariskách u Myjavy do rodiny evangelického kněze. Po ukončení evangelického lycea v Bratislavě odešel studovat stavební inženýrství do Prahy. Přestože se zde dostal do kontaktu s řadou významných osobností, jeho cílem byla Paříž. Ve Francii žil od roku 1904. V následujících letech se věnoval intenzivně astronomii.

Na počátku první světové války chtěl Štefánik, stejně jako mnoho jiných jeho krajanů, odejít na frontu. Aktuální zdravotní stav mu to však nedovoloval. V roce 1915 nastoupil do vojenské letecké školy v Chartres a na podzim téhož roku odešel na srbskou frontu. Po návratu do Francie organizoval spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem založení Československé národní rady v Paříži. Absolvoval úspěšné diplomatické mise v Rusku a Spojených státech. Po vzniku samostatného Československa byl jmenován prvním ministrem války. Štefánikova životní pouť se však tragicky naplnila 4. května 1919. Právě ve chvíli návratu do svobodné republiky došlo nešťastnou náhodou poblíž letiště ve Vajnorech u Bratislavy ke zřícení dvojplošníku Caproni, v němž Štefánik cestoval. Celá posádka letounu na místě zahynula. Poblíž generálova rodiště, na vrchu Bradlo, byla v letech 1924–1928 vybudována k uctění jeho památky mohyla podle architektonického návrhu Dušana Jurkoviče.

Papír, litografie, 36,5 x 46,5 cm.

Grafický list je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…
V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

01. 10. 2026
Zástupci Vojenského historického ústavu Praha se ve dnech 17.–18. září 2026 zúčastnili…