Při vzniku Československé republiky v roce 1918 vyvstala potřeba vytvořit a schválit symboly nového státu. Proto byla již 31. prosince 1918 při Prezidiu ministerské rady ustavena tzv. znaková komise, složená z významných historiků, archivářů a umělců (Gustav Friedrich, Václav Vojtíšek, J. B. Novák, František Kysela). Problematice vlajek se komise věnovala poprvé 1. dubna 1919 a již v červenci téhož roku předložil Jaroslav Kursa přesně graficky rozkreslené návrhy státní vlajky tradiční bílo-červené barvy s modrým žerďovým klínem. I přesto byla cesta k přijetí konečného návrhu zákona (30. března 1920) dlouhá a provázená bouřlivými diskusemi v parlamentu i v odborných kruzích.
Návrhy, jež znakové komisi předložila skupina umělců Památníku odboje v září 1919, byly chápany spíše jako inspirativní výtvarná díla, která by přispěla k diskusním jednáním. Chyběly například podrobné nákresy poměrů stran a rozmístění symbolů. Podobně jako u návrhů prezidentské vlajky se obecně vycházelo ze slovanské trikolory.
Mezi umělci, kteří se účastnili zmíněné soutěže o podobu československé státní a vojenské symboliky za Památník odboje, byl i malíř Jaroslav Jareš (1886–1967). Vypracoval několik návrhů prezidentské vlajky a také vlajky válečné (ve smyslu vojenské). V jednotlivých variantách vycházel z principu využití černého klínu se symbolem husitského kalicha, vsazeného do trikolorových pruhů v různém poměru.
Akvarel na papíře, 85 × 105 mm.