KALISTA, Zdeněk. Valdštejn: Historie odcizení a snu

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna je osobností, která dodnes nepřestává fascinovat odborníky ani laické zájemce o historii. Albrecht (1583–1634) byl členem zchudlé větve panského rodu Valdštejnů. Jeho rodina se hlásila k víře jednoty bratrské, která na konci 16. století nebyla ostatními církvemi příliš respektována. V poměrně raném věku se stal sirotkem, když mu v jeho deseti letech zemřela matka a o dva roky později i otec. Můžeme tedy bez obav říci, že od něj nikdo závratnou kariéru nejspíš neočekával.

Na počátku 17. století konvertoval ke katolické církvi. Po několika letech neslavně zakončených studií, při nichž už jednoznačně dával najevo svoji výbušnou povahu, absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Následně začal sbírat první válečné zkušenosti v řadách habsburských vojsk, přičemž již v předvečer třicetileté války projevil vojenské a organizační nadání a zároveň se jasně postavil na stranu panovnického rodu. Během česko-falcké fáze třicetileté války se vypracoval do generálských hodností a roku 1625 se stal poprvé generalissimem císařských armád.

Valdštejn ovšem zdaleka nebyl pouze válečníkem. V průběhu života se také stal vlastníkem obrovského dominia. Pro dnešního čtenáře může být překvapivé, že někdo tak racionální jako Albrecht měl tak silnou víru v horoskopy. Ty mu sestavoval slavný astronom a astrolog Jan Kepler a Valdštejn se podle nich skutečně do značné míry řídil – mj. i při pragmatickém uzavírání svých sňatků.

Stejně jako byl strmý Valdštejnův vzestup do čela císařské armády společně s hromaděním majetku a titulů, strmý byl i jeho pád. Poté co definitivně upadl v nemilost císaře Ferdinanda II., byl 24. února 1634 v Chebu zavražděn. Odborníci dodnes diskutují nad tím, zda důvodem jeho vraždy byl předpoklad, že Valdštejn císaře zradil, či zda se naopak on sám stal obětí spiknutí.

Svého prvního životopisu se Albrecht z Valdštejna dočkal ještě v 1. polovině 17. století. Od té doby vzniklo na příslušné téma obrovské množství dalších titulů v nejrůznějších jazycích a s nejrůznějšími náhledy na vévodův život. Mezi Valdštejnovy životopisce patří i významný český historik Zdeněk Kalista (1900–1982), jeden z žáků Josefa Pekaře.

Osud dějepisce českého baroka Kalisty byl rovněž poměrně pohnutý. Tento docent československých dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byl roku 1948 z vysoké školy propuštěn, o tři roky později zatčen a ve vykonstruovaném procesu s katolickými intelektuály odsouzen k odnětí svobody na patnáct let. Když byl roku 1960 předčasně propuštěn, jeho zdraví již bylo podlomené. Teprve uvolnění režimu na konci 60. let mu umožnilo psát další vlastní díla – mezi nimi i dílo o Valdštejnovi. S nástupem normalizace bylo ovšem vydávání jeho knih opět znemožněno. Další ranou historikova života bylo oslepnutí v polovině 70. let. Kalista od té doby psal po paměti na psacím stroji, namlouval texty na magnetofon a vrátil se k psaní veršů, kterému se věnoval v dobách první republiky.

Publikace Valdštejn: Historie odcizení a snu byla poprvé (a dosud naposled) vydána roku 2002 u příležitosti dvacetiletého výročí Kalistova úmrtí. Kniha se stala prvním svazkem edice Velké postavy českých dějin nakladatelství Vyšehrad. Česká veřejnost se tehdy poprvé mohla setkat s využitím Kalistova specifického odborného stylu při tvorbě esejistické publikace o významném vojevůdci.

Kalistova Historie odcizení a snu bývá označována za zástupce takřka krásné literatury. Autor se v ní totiž pokoušel nahlédnout „za prameny“ a vytvořit psychologický obraz významného vojevůdce. Snažil se odhalit hrdinovy vnitřní motivace a jeho „právo na sen“. I když je text svojí formou umělecký, nemůžeme ho označit za nevědecký. Fakta, která autor uvádí, jsou historicky podložená. Druhým důležitým aspektem knihy je skutečnost, že v ní Zdeněk Kalista polemizuje se svým slavným učitelem Josefem Pekařem, který se – stejně jako později i řada dalších historiků – stavěl k Valdštejnovi jako k zrádci a pohlížel na něj veskrze negativně.

Příspěvek k Valdštejnským biografiím z pera Zdeňka Kalisty můžeme nahlížet z několika úhlů. Je to dílo o známé osobnosti českých, respektive evropských dějin. Zároveň se jedná o polemiku slavného historika se svým neméně slavným učitelem. Autorův vytříbený sloh potom jistě překvapí nejednoho čtenáře zvyklého na často suchopárné faktografické biografie. Při četbě Historie odcizení a snu je ovšem také třeba brát na vědomí dobu, kdy byla kniha sepsána, a tu, v níž bylo konečně umožněno a zařízeno její vydání.

Citace:

KALISTA, Zdeněk. Valdštejn: Historie odcizení a snu. Praha: Vyšehrad, 2002. 296 stran, ilustrace