V roce 1963 dospěl výzkum hradu Sion do jižní části k paláci, dělové baště a bráně. U ní došlo k nálezu tří celých kamenných koulí, z nichž dvě mají průměr 17 cm a jedna 27 cm. Koule ležely v suti u vnitřní části brány a podle nálezů menších koulí a jejich zlomků je zřejmé, že palba z lafetovaných dělostřeleckých zbraní byla vedena z jižního obléhacího tábora u kostela sv. Ondřeje. Tomu odpovídá dochovaná část zákopu s postavením pro bombardu nebo houfnici. Větší koule o průměru 27 cm a hmotnosti 26,8 kg byla vytesána z jemnozrnného pískovce a byla vystřelena z bombardy. To byly dělostřelecké zbraně typické prachovou komorou užší než vlastní hlaveň na projektil. Výroba probíhala skováváním železných pasů, které se křížily a na závěr byla hlaveň opatřena obručemi po obvodu. Bombarda se lafetovala do dřevěného rámu uloženého v jámě v zemi, aby se kompenzoval zpětný ráz výstřelu. Jestliže má dochovaná vídeňská bombarda ráže 80 cm hmotnost 8 tun, pak u zbraně přibližně třetinové ráže použité u Sionu můžeme předpokládat hmotnosti do tří tun. Ve sbírce Vojenského historického ústavu je zlomek koule o stejném průměru a pokud při výzkumu neunikly další, došlo minimálně ke dvěma výstřelům. Doložená přítomnost dvou tak velkých a drahých zbraní náročných na obsluhu a fungování dokládá, že obléhání bylo míněno vážně. Připomínáme, že koule o průměru 43 cm byla na tomto místě již zveřejněna.