Komunistický manifest

Známý manifest komunistického hnutí představený světu hlavními věrozvěsty tohoto světonázoru, Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem, vyšel poprvé německy v roce 1848. Jeho hlavním úkolem bylo představit program komunistů jak v teoretické, tak v praktické rovině. Zakončený legendární výzvou „Proletáři všech zemí spojte se!“ byl od doby svého vzniku přeložen do mnoha světových jazyků. Když ho v roce 1847 v Londýně jeho autoři připravovali, počítalo se s vydáním v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, vlámštině a dánštině.

Tento plán tedy ještě ani nekalkuloval s jeho šířením v Rusku, považovaném za zaostalý stát s nerozvinutým kapitalistickým řádem, kde by plánovaná revoluce neměla odpovídající podhoubí (v pozdějších letech již připouštěli Marx s Engelsem možnost jejího provedení i v ruských podmínkách). Netrvalo nakonec zas tak dlouho, než se objevil zásluhou anarchisty Michaila Bakunina první ruský překlad manifestu (1869). Další následoval v roce 1882 a pomohl zažehnout pozdější bolševické hnutí, které začátkem 20. století v Rusku realizovalo svoji bezohlednou variantu socialistické revoluce, při níž úplně „svrhlo celý dosavadní společenský řád“, jak psali autoři manifestu.

S ruskou revolucí je přímo spojeno i toto česky psané vydání z roku 1918. Nejednalo se o náš první publikovaný překlad. Ten vyšel trochu překvapivě v roce 1882 v New Yorku přičiněním politického emigranta Leopolda Kochmanna, čeští čtenáři v podunajské monarchii si manifest mohli v rodném jazyce přečíst až zásluhou novináře Augustina Radimského a jeho překladu vydaného ve Vídni roku 1893. V tomto prezentovaném případě se jedná o pozdější, unikátní vydání, spojené se zárodky organizovaných československých komunistů.

Jak známo, Komunistická strana Československa se ustanovila na karlínském sjezdu v roce 1921, nicméně již v květnu 1918 byla v rámci šíření proletářské revoluce v Moskvě vytvořena jakási československá sekce Komunistické strany Ruska (bolševiků). Primárně měla sloužit v rámci bolševického Komisariátu pro národnosti (který tehdy vedl Stalin) jako náborová organizace na získávání českých a slovenských zajatců pro Rudou armádu. Přesto se titulovala hrdě „Československá strana komunistů na Rusi“. Pod tímto názvem vydala také zmíněný Komunistický manifest, který byl opět zákonitě orientován na šíření Marxových a Engelsových myšlenek mezi českým a slovenských živlem v Rusku, tedy primárně zajatci, popřípadě příslušníky čs. legií.

Jedná se o překlad nikoli ruského, ale šestého německého (autorizovaného) vydání z roku 1894. Jeho exemplář z Knihovny Vojenského historického ústavu byl přijat původně v roce 1924 do fondů Památníku odboje.

Citace:

Komunistický manifest. Moskva: Ústřední výkonný výbor Československé strany komunistů na Rusi, 1918. 30 s.