KUBALA, Eduard a HONL, Ivan. Bojiště u Chlumce (1126, 1813)

Před 900 lety, 18. února Léta Páně 1126 se střetlo u severočeského Chlumce vojsko knížete Soběslava I. s předvojem sil císaře Lothara III. Bitva skončila rozbitím čelních německých jednotek a smrtí Oty II. Olomouckého, Soběslavova konkurenta v boji o knížecí stolec, který předvoj vedl. Lotharovy hlavní síly byly Čechy obklíčeny a Soběslav pak s císařem uzavřel mír a spojenectví, přičemž od něho přijal Čechy v léno.

Tato důležitá a významná bitva našich středověkých dějin stojí za zmínku nejen kvůli jejímu kulatému jubileu, které si dnes připomínáme, ale také tím, že šlo o slavné vítězství, kdy do rukou českého knížete padl sám císař Svaté říše římské. Další skutečnost hodná připomenutí je, že morálku českého vojska výrazně povzbuzovala přítomnost praporu svatého Vojtěcha, nalezeného krátce před bitvou a neseného na kopí svatého Václava.

Vzhledem k tomu, že této bitvě jsme se již na našich stránkách věnovali v samostatném článku, zaměříme se nyní na publikaci Eduarda Kubaly a Ivana Honla, kterou si dnešní výročí připomínáme.

Útlá malá knížečka formátu A6 s názvem Bojiště u Chlumce vyšla v rámci velmi vydařené edice Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky jako její 23. svazek v roce 1935. Jak je zřejmé z podnázvu, obsahově se zabývá dvěma bitvami u Chlumce; tou z roku 1126 a pak o něco známější bitvou z roku 1813, v níž utrpěl porážku Vandammův I. sbor Napoleonovy Velké armády od spojených sil Rusů, Rakušanů a Prusů. I této bitvě jsme se již na stránkách vhu.cz věnovali.

S ohledem na rozsah bojů i množství dochovaných pramenů je většina průvodce věnována napoleonské bitvě u Chlumce. Soběslavův boj proti Lotharovi a Otovi sice tvoří první část textu, neboť jeho význam se pominout nedá, jsou mu ale věnovány jen necelé dvě strany, neboť přesně lokalizovat bojiště s odstupem času prakticky nelze. Přesto autoři knížky vyslovili domněnku, že ke střetu Soběslavova vojska s německým předvojem vedeným Otou II. Olomouckým došlo buď v údolí Telnického potoka, nebo u Ždírnického potoka.

Průvodce má jen 19 stran a obsahuje jednu stranu obrazové přílohy s mapami bojiště, respektive regionu v měřítkách 1 : 500 000 a 1 : 75 000 (výřez z vojenské speciální mapy). Původně vycházel v sešitové vazbě, dnes jsou však knihovní exempláře opatřeny novější převazbou do pevných kartónových desek. Některé z nich (2 ze 3) pochází z původní Ústřední knihovny MNO, kam byly zaslány jako povinné výtisky již v roce vydání.

Autorem hlavního textu byl štábní kapitán Eduard Kubala (1892–1981), důstojník, historik a archivář, zaměstnanec Památníku osvobození, který během Pražského povstání velel žižkovskému úseku na Perštýnově náměstí. Po druhé světové válce se stal v hodnosti majora pěchoty přednostou Vojenského archivu Památníku osvobození.

Autorem části Návštěva chlumeckého bojiště je JUDr. a PhDr. Ivan Honl (1898–1984), známý český topograf a kartograf, který se ve větším rozsahu věnoval i vojenským dějinám, zvláště s důrazem na severovýchod Čech. Participoval také na větším množství publikací z edice Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky.

Citace:

KUBALA, Eduard a HONL, Ivan. Bojiště u Chlumce: (1126, 1813). Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky, sešit 23. Praha: Kruh pro studium československých dějin vojenských, 1935.

Zdeněk Munzar