V 18. století se mezi zadovkami uplatnil systém, v němž je otáčením lučíku ovládán pohyblivý závěr tvořený vertikálním šroubem nebo klínem.
Za autora šroubového závěru je pokládán Isaac de la Chaumette, jenž na toto řešení získal v roce 1704 patent ve Francii a po přesídlení do Anglie v roce 1721 britský patent. Zatímco šroubový závěr se otáčením lučíku spustí dolů, u kulovnice puškaře Knodta tvoří závěr klín, který se pohybem lučíku pouze pootočí. Dutý otočný klín umožňoval rychlejší nabití zbraně než u předovek, ale i u zadovek se šroubovým závěrem, jeho nevýhodou však bylo zeslabení závěru.
Klínový závěr je označován jako systém Knodt podle karlovarského puškaře Johanna Adama Knodta (narozen 1690, mistr puškařský od 1719, zemřel 1751), ale zbraně této konstrukce vyráběl již před ním karlovarský Johann Christoph Peter, připomínaný již kolem roku 1700.
Délka 1000 mm, ráže 12 mm, hmotnost 3 300 g.