KURFÜRST, František. Válečné dějiny československé.

Po skončení husitských válek v Čechách vyvstal problém, co s bývalými členy polních vojsk, kteří odvykli běžnému životu a v podstatě se profilovali jako profesionální válečníci. Jedním z řešení se stalo jejich zapojení do bojů s Turky v Uhrách. Jako žoldnéři ale nacházeli uplatnění po celé Evropě. Oddílům, které působily na území dnešního Slovenska, Moravy, severního Rakouska a jižního Polska se říkalo bratříci. Česká žoldnéřská skupina se zúčastnila také bitvy u Varny v roce 1444, označované někdy též jako „bitva národů“. 10. listopadu se zde střetla křesťanská vojska čítající dle odhadů 30 000 mužů vedená Vladislavem III. Jagellonským, později řečeným Varnenčík, a Janem Hunyadim s téměř čtyřnásobnou osmanskou armádou pod velením Murada II. Bitva dopadla pro spojená katolická vojska, která čítala kromě Čechů i kontingenty Poláků, Uhrů, Bosňanů, Srbů, Chorvatů, Bulharů, Rumunů a Rusínů, katastroficky. Téměř polovina vojska padla na bitevním poli, nebo byla zraněna, zemřel zde i kardinál Cesarini, který vedl v roce 1431 čtvrtou křížovou výpravu do Čech, jež byla rozprášena u Domažlic. Dále zde nalezl smrt sám Vladislav III., který zahynul v boji a podle osudové bitvy také získal svoje přízvisko Varnenčík. V důsledku tak opětovně připadla vláda nad Uhry nezletilému Ladislavovi Pohrobkovi a v Polsku se po Vladislavovi III. stal králem jeho mladší bratr Kazimír. Osmani posílili svou moc v oblasti a Uhry byly oslabeny. Bitva u Varny tak zcela zásadním způsobem ovlivnila osudy východní části střední Evropy. V rámci tohoto vojenského střetu byla použita vozová hradba, která významně ovlivnila vývoj bitvy, což zmiňuje mimo jiného František Kurfürst v publikaci Válečné dějiny československé.

Kniha je vázána v pevných deskách o rozměrech 18 x 22,5 centimetrů a má celkem 364 stran. Přílohy obsahují 14 černobílých map. Obsah se dělí do čtyř celků, a to na dobu starou od dob nejstarších až do počátku století patnáctého, dobu střední od počátku století patnáctého do roku 1648, dobu novou od roku 1648 do roku 1918 a dobu nejnovější od vyhlášení československého státu dne 28. října 1918 do doby dokončení knihy, tedy roku 1936. František Kurfürst vždy na začátku kapitoly nastiňuje stručný historický přehled doby, o které pojednává, spolu se shrnutím zásadních událostí, které ovlivnily vývoj vojenské taktiky. Ačkoliv se jedná o přehledové dílo bez poznámkového aparátu, nemělo by uniknout žádnému příznivci vojenské historie.

Citace:

Kurfürst, František. Válečné dějiny československé. Praha: Šolc a Šimáček, 1937.