Krátce po okupaci Čech a Moravy začali do zahraničí odcházet českoslovenští občané, kteří se v očekávané válce rozhodli bojovat za osvobození vlasti se zbraní v ruce. Jejich první kroky vedly do Polska, kde byla již na konci dubna 1939 založena v Krakově „Zahraniční vojenská skupina československá“.
Českoslovenští uprchlíci a dobrovolníci dostávali oficiální legitimace s unikátním pořadovým číslem, které na základě evidence vydával československý konzulát v Krakově, který jako jeden z mála úřadů odmítl po okupaci uposlechnout německé příkazy a fungoval dál. Legitimace sloužily k prokázání totožnosti běženců při kontrole ze strany polské policie a opravňoval držitele k ubytování v provizorních prostorech a později ve vojenském táboře v Malých Bronowicích.
Prezentovanou legitimaci s číslem 1126 obdržel Jan Křístek (31. 8. 1919, Závadovice – 17. 2. 2016, Olomouc). V červnu 1939 opustil protektorát společně s kamarádem a pozdějším parašutistou Robertem Matulou a společně se připojili k čs. vojenské skupině v Krakově. Po vypuknutí války ustupoval spolu s dalšími československými dobrovolníky na východ. Byl internován v SSSR, odkud byl uvolněn a odeslán na Střední východ k čs. vojenské jednotce, s kterou se účastnil bojů u Tobruku. Konec války jej zastihl u Dunkerque jako příslušníka tankové roty Československé samostatné obrněné brigády.
Rozměry: 164 x 209 mm
Legitimace byla do sbírky VHÚ Praha získána po 2. světové válce.