Ve třicátých letech minulého století byly mezi modeláři velice oblíbené letecké motorky německého konstruktéra Gustava Eisfelda, který vyprojektoval celou řadu velice kvalitně zpracovaných a spolehlivých pohonných jednotek, lišících se různými zdvihovými objemy a tím i výkony.
Jedním z nich byl Eisfeld B I, vzduchem chlazený dvoudobý jednoválec se zapalováním jiskřivou svíčkou. To znamenalo, že měl klasickou zapalovací soustavu s baterií, vysokonapěťovou cívkou a přerušovačem. Jako pohonná směs sloužil benzín, doplněný vhodným mazivem. Sání bylo řízené pístem, vyplachování příčné. Chladící žebra měl zhotovena z hořčíkové slitiny, naražená přímo na ocelový válec. Litinový píst neměl kroužky a držák přerušovače byl shora na klikové skříni. Ocelová válcová palivová nádržka byla připojena zezadu přímo ke karteru motorku.
Délka Eisfeldu B I byla 116 mm, šířka 45 mm a výška 105 mm. Celková hmotnost činila 160 g. Výrobce udával u tohoto motorku o zdvihovém objemu 3,25 cm³ výkon 0,122 k, při 6 000 ot/min.
Tyto relativně jednoduché, ale spolehlivé motorky se vyznačovaly plynulým chodem a byly používány především k pohonu volně létajících modelů. Pro sbírku VHÚ Praha byl získán exemplář s výrobním číslem 1123 koupí od soukromého sběratele v roce 2025.