Německý torpédoborec typu 1934 (1934A)

Roku 1934 si německé námořnictvo objednalo stavbu nových torpédoborců třídy známé jako Typ 1934. První loď této třídy, torpédoborec Z1, nesla jméno po kontradmirálu Leberechtu Maassovi, který padl 28. srpna 1914 v bitvě s britskou přesilou u Helgolandu. Stavba torpédoborce byla zahájena v říjnu 1934 v loděnicích Deutsche Werke v Kielu, plavidlo bylo spuštěno na vodu 18. srpna 1935 a do služby bylo zařazeno 14. ledna 1937.

Ukázalo se, že torpédoborce této třídy trpí vážnými nedostatky. Nevhodný tvar přídě vedl k tomu, že se přes ni přelévalo příliš vody – příď proto roku 1938 prošla přestavbou. Torpédoborec měl dále špatnou stabilitu, problém byl „vyřešen“ tím, že až 30% zásob paliva v nádržích nebylo využíváno a sloužilo jen jako balast. Výzbroj představovalo osm torpédometů ráže 533 mm, umístěné po čtyřech ve dvou stanovištích, pět děl ráže 127 mm, každé v samostatné věži, k tomu protiletadlová výzbroj, až 60 min a obdobný počet hlubinných bomb.

Torpédoborec byl 119 m dlouhý, maximální šířka byla 11,3 m a maximální ponor 4,23 m. Standardní výtlak činil 2260 tun, maximální až 3200 tun. Maximální rychlost torpédoborce činila 36 uzlů, operační rádius při 19 uzlech byl zhruba 1900 námořních mil. Posádku tvořilo 10 důstojníků a 315 námořníků, nepočítaje v to členy štábu, pokud loď sloužila jako vlajková loď skupiny torpédoborců. Po torpédoborci Leberecht Maass byla postavena další 3 totožná plavidla a 12 torpédoborců mírně modifikovaného typu 1934A.

Torpédoborec Leberecht Maass se na počátku války podílel na operacích proti polskému loďstvu. Osudným se mu stal výpad proti britské civilní plavbě v Severním moři – 22. února 1940 byla skupina 6 německých torpédoborců omylem bombardována vlastním bombardérem Heinkel He 111 a navíc vplula do britského minového pole. Leberecht Maass se potopil po dvou explozích, první byla způsobena bombou, již svrhl německý letoun, druhou explozi způsobila buď druhá bomba, anebo loď najela na minu. Na palubě bylo přítomno 342 mužů, z vody bylo vytaženo pouhých 60, jeden z nich svým zraněním podlehl. Současně s tím sesterská loď Max Schultz najela na minu a potopila se s celou posádkou.

Druhou světovou válku přežil jeden torpédoborec typu 1934 (po válce byl sešrotován) a pět torpédoborců typu 1934A (dva předány Francii, jeden Spojenému království a dva Sovětskému svazu).