Odznak polního pozorovatele Karla Valacha

V časných hodinách 23. června 1941 byl nad okupovaným Nizozemskem sestřelen letoun Wellington Mk.IC T2990 od 311. československé bombardovací perutě RAF. Bombardér dopadl do rozmoklého terénu asi 100 metrů od vodního kanálu a zhruba půl kilometru severně od obce Nieuwe Niedorp, okres Holands Kroone. Zahynuli druhý pilot F/Sgt Alois Rozum, navigátor P/O Vilém Konštacký, palubní radiotelegrafista P/O Leonhard Smrček, přední střelec F/Sgt Jan Hejna a zadní střelec Sgt Karel Valach. Trosky stroje byly vyzvednuty po bezmála osmdesáti letech v květnu a červnu 2021 jednotkou Recovery and Identification Unit of Royal Netherlands Army pod velením mjr. Barta Albertse. Mezi předměty nalezenými v troskách byl i československý odznak polního pozorovatele náležející zadnímu střelci Karlu Valachovi.

Karel Valach se narodil 26. ledna 1918 v Kroměříži, ale jeho rodina se následně přestěhovala na Slovensko. Vojenskou prezenční službu zahájil v roce 1936 u letectva. Od října 1937 do srpna 1938 absolvoval Školu leteckého dorostu, oddělení mechaniků, ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově a poté sloužil u letky 14 leteckého pluku 2 v Olomouci. V březnu 1939, v čase zániku Československa, byl převelen k letce 64 leteckého pluku 3 v Piešťanech. Po vzniku Slovenského státu se stal příslušníkem slovenské branné moci a v květnu 1939 byl povýšen na svobodníka.

V rámci skupiny protiněmecky smýšlejících příslušníků pluku se zúčastnil největšího hromadného úletu v dějinách slovenského letectva. Dne 7. června 1939 osm příslušníků letky 64 a technické letky použilo k útěku čtyři letadla – tři Letovy Š-328 a jedno Aero Ab.101. K. Valach letěl na místě pozorovatele v Letovu Š-328.155, pilotovaném J. Kaňou. Po třech hodinách přistáli na letišti Dęblin v Polsku, stejně jako další dva Letovy, zatímco Aero pilotované J. Hralou usedlo na letištní plochu v Krakově. Poté co prošli několikatýdenním vyšetřováním ve Varšavě, byli přijati do řad polského letectva a piloti začali v Dęblině působit jako instruktoři.

Karel Valach absolvoval v Polsku výcvik palubního střelce. Po německém útoku na Polsko a ústupu na východ se mu spolu s F. Knotkem podařilo uniknout sovětskému zajetí a přes Maďarsko, Jugoslávii a Řecko se oba dostali do Francie. Když na počátku léta 1940 Francie kapitulovala, K. Valach se přes severní Afriku a Gibraltar vydal na cestu do Velké Británie. Dne 12. července 1940 přistál v Liverpoolu. Ve Velké Británii vstoupil 26. července 1940 v Cosfordu do dobrovolné zálohy RAF a jako palubní střelec byl zařazen k nově vytvořené 311. československé bombardovací peruti RAF. V srpnu 1940 mu byla přiznána britská hodnost Sergeant. Svého prvního operačního letu se zúčastnil 21. září 1940 v posádce P/O F. Janouška s cílem provést nálet na francouzský přístav Calais. V 311. peruti absolvoval na letadlech Vickers Wellington dvaatřicet operačních letů (nejvíc v posádce Sgt L. Anderleho), všechny na pozici zadního střelce. Osudnou se mu stala noc z 22. na 23. června 1941, kdy byl Wellington T2990 kapitána Viléma Bufky zasažen palbou nočního stíhače při návratu z náletu na Brémy. Karel Valach zahynul a zanechal po sobě manželku Doreen, roz. Toddovou, se kterou se oženil 10. prosince 1940. Jejich syn Charles se narodil půl roku po otcově smrti.