Oldřich Koníček, Cavazuccherina della Piave, 1919

Představitel českého impresionismu, malíř Oldřich Koníček strávil dva letní měsíce roku 1919 v Itálii. Přijal totiž nabídku vedení Památníku odboje k účasti na umělecké výpravě do míst bojů italských legií. Koníček vytvořil soubor více než čtyřiceti pláten, jež se stala součástí první velké výstavy pod názvem Náš odboj, věnované tradici bojů čs. legií za první světové války. Na žádné další výstavě jeho tvorby už tato díla nefigurovala. Kritický pohled teoretiků umění degradoval Koníčkovy válečné malby na prostou dokumentární úroveň bez jakékoli autorské invence. Neuvěřitelná malebnost zobrazené krajiny je však fascinující. Bílé skály, rozpálené jižním sluncem, kontrastují s temnými mraky nebo výrazně modrou oblohou. Nejinak je tomu také u prezentovaného díla. Autor na ní zachytil část města Cavazuchcerina (dnes Jesolo v provincii Venezia) na řece Piavě, zničeného bombardováním.  Celou kompozici uzavírají ohořelý kmen stromu a ruina jedné ze staveb, která zaujme hloubkou svého prostoru.

Oldřich Koníček (1886–1932) pocházel z Kutné Hory. Již na střední škole v Kolíně absolvoval první průpravu v malířství u svého profesora Aloise Boudy (otce ilustrátora Cyrila Boudy). Na pražské Akademii výtvarných umění studoval v letech 1907–1912 u profesora Rudolfa Ottenfelda a Vlaha Bukovace. Za první světové války Koníček narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 27 na italskou frontu. Do československých legií však nevstoupil. Po válce se věnoval volné umělecké tvorbě, ale i veřejným zakázkám. V roce 1925 se například podílel na vnitřní výzdobě budovy Ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích. Od roku 1910 byl členem Sdružení výtvarných umělců Mánes, účastnil se také všech jeho členských výstav. Patřil ke skupině postimpresionistů, kteří usilovali o aplikaci francouzského výtvarného modelu do středoevropského prostředí. Zemřel uprostřed tvůrčí práce, náhle v létě roku 1932 na srdeční příhodu.

Plátno, olej, 560 x 660 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1921.