Orličan VSB-66 Orlice 

Orličan VSB-66 byl první větroň československé konstrukce s motýlkovými ocasními plochami zkonstruovaný Vývojovou skupinou Brno složenou z posluchačů Vojenské akademie Antonína Zápotockého pod vedením mjr. Ing. Rostislava Pospíšila a postavený v Orličanu n. p. Choceň. Měl výhledově v našich aeroklubech nahradit populární orlíky zkonstruované Ing. Jiřím Matějčkem a produkované stejným podnikem. První prototyp Orlice byl zalétán dne 17. září 1970 na letišti ve Vysokém Mýtě továrním šéfpilotem Jiřím Unzeitigem. Vlastnosti stroje a jeho výkony se jevily jako značně nadějné. Přesto ale po dlouhých zkouškách a úpravách vznikly Orlice pouze ve dvou kusech a nebyly přijaty do sériové výroby. 

Do Leteckého muzea VHÚ se nakonec dostal druhý prototyp. Kluzák výrobního čísla 150002 byl dohotoven koncem května 1971 a 1. června jej zalétal opět Jiří Unzeitig. Následně obdržel od Státní letecké inspekce osvědčení o letové způsobilosti a imatrikulační značku OK-1900. Poté zůstal v majetku výrobního závodu. V tomto roce byl také kluzák zapůjčen naší plachtařské reprezentaci a létal na něm převážně náš slavný reprezentant František Matoušek. Ten jeho vlastnosti hodnotil vcelku kladně a udivoval leteckou veřejnost plachtařskými výkony na něm dosaženými. 

Dne 12. prosince 1972 byl kluzák předán do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha a dostal zkušební imatrikulaci OK-06. Posléze byl zapůjčen do Aeroklubu Bubovice, ale zdá se, že se tam vůbec nevznesl do vzduchu. Po fatální havárii prvního prototypu v červnu 1974 byl jeho provoz zakázán a bylo projednáno jeho předání do tehdejší Expozice letectva a PVOS v Praze-Kbelích. Tam byl předán na počátku února 1975 a posléze v původním stavu zavěšen v největším expozičním hangáru.  

Rozpětí 15,00 m 

Délka 7,023 m 

Výška 1,54 m 

Hmotnost prázdného letounu 271 kg 

Vzletová hmotnost 380 kg 

Maximální nepřekročitelná rychlost 268 km/h 

Vypočtená klouzavost 40