Otakar Nejedlý, Bojiště u Souain, 1919

Když začalo v květnu 1919 vedení Památníku odboje organizovat výpravy umělců na bojiště první světové války, projevil zájem o účast v této akci také významný český malíř Otakar Nejedlý (1883–1957). Původně byl vyzván jako člen uměleckého oddělení na Sibiř, avšak z důvodu pracovní vytíženosti byl nakonec jmenován vedoucím francouzské výpravy. Dva letní měsíce roku 1919 cestoval společně s Vincencem Benešem a Bohuslavem Harnou po lokalitách, na nichž ještě před nedávnem bojovali vojáci čs. zahraniční armády ve Francii. Své dojmy a vnitřní pocity z cest Nejedlý sepsal v zajímavé vzpomínkové knize s názvem Malířovy dojmy z francouzského bojiště (Praha 1921).

Prezentovaná malba představuje širokoúhlý pohled na mohutné zákopy u vesnice Souain-Perthes-lès-Hurlus na Marně, kde probíhala během září 1915 rozsáhlá ofenzíva francouzské armády.  Ohořelé stromy a keře se nad nimi smutně sklání, jakoby zde ještě doznívaly zvuky střelby z děl. Temně modrým rozbouřeným nebem prosakuje barva červánků. Otakar Nejedlý nenáleží do okruhu výtvarníků-legionářů a za první světové války nebojoval na žádné z front. Avšak krátká, v úvodu zmíněná etapa roku 1919 je neodmyslitelnou a významnou součástí umělcova vývoje. Použil totiž zcela novým, kontrastujícím způsobem barvy, s jejichž pomocí vytvářel kompozici maleb.

Otakar Nejedlý pocházel ze selské rodiny v Roudnici nad Labem. Na gymnáziu nepatřil k právě nejúspěšnějším studentům. Inklinace k malířství však předurčila jasně jeho budoucí profesní dráhu umělce. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Ferdinanda Engelmüllera, jenž velmi ovlivnil jeho prvotní výtvarnou orientaci. V letech 1903–1905 se pro Nejedlého staly inspirativními jeho návštěvy u Antonína Slavíčka v Kameničkách u Hlinska, kde se měl možnost setkat s dalšími osobnostmi tehdejší české výtvarné scény. Po studijních cestách Evropou se Nejedlý rozhodl v roce 1909 s přítelem a malířem Jaroslavem Hněvkovským navštívit exotické kraje Indie a Cejlonu (nyní Srí Lanka). Podstatnou roli hrála v životě umělce také jeho pedagogická dráha na pražské Akademii výtvarných umění, kde vyučoval od roku 1925 až do konce života krajinářství.

Plátno, olej, 1440 x 2630 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1924.