Otto Matoušek, Dráty, Flossenbürg, 1944.

Otto Matoušek, Dráty, Flossenbürg, 1944.

Tušová kresba českého malíře Oty Matouška (1890–1977) vznikla v době jeho věznění v nacistickém koncentračním táboře Flossenbürg v roce 1944, kam byl deportován v prosinci 1943. I přes zdejší nelidské podmínky cítil potřebu uměleckého projevu. Vytvořil zde kolem osmdesáti kreseb, zachycujících ve zkratkovité surové podobě ponuré okamžiky života v táboře.  Prezentované dílo zobrazuje pohled na jeden z objektů tábora za plotem z ostnatých drátů. Ostré světlo lampy, vrhající stíny na sloupy přístřešku, vytváří zlověstnou atmosféru noci. Autor použil tušovou techniku za použití štětce. Jedná se tedy o dílo hraničící mezi kresbou a malbou. Minimalistický přístup za použití odstínů černé barvy je typický pro celý soubor těchto kreseb.

Za protektorátu se Otto Matoušek, bývalý legionář, záhy zapojil do protinacistické činnosti v odbojové organizaci Vasil Škrach, která působila v Českých Budějovicích. Staral se o finanční podporu perzekuovaných vojáků nebo těch, kteří odcházeli do exilu. Pečoval i o jejich rodiny. Po zatčení jejich členů, navázal spojení s ilegálním hnutím Bílá Hora v Praze. V březnu 1943 byl na základě udání jednoho ze spolupracovníků odvlečen ze svého domu ve Zborovské ulici (tehdejší Lazaretstrasse). Při výslechu na českobudějovickém Gestapu byl krutě mučen. Přišel o chrup a částečně ztratil i sluch. Zbytek roku strávil ve věznici v Malé pevnosti v Terezíně a v pracovním táboře Gestapa v Kladně. Následovala deportace do Flossenbürgu, jak je uvedeno v textu výše.

Na samotném konci války čekala Matouška zkouška nejtěžší - pochod smrti. Měl obrovské štěstí, že přežil. Na konci dubna 1945 byl osvobozen americkou armádou ve Stamsriedu v Bavorsku. Tato pohnutá životní etapa zanechala v umělci nezapomenutelné stopy, které roku 1946 vydal v cyklu reprodukcí tužkových kreseb a štětcových maleb s názvem Kresby z koncentráku. Po válce ještě trvalo nějaký čas, než se umělec začal opět věnovat civilní tvorbě. Vzpomínky na dobu věznění byly stále příliš čerstvé a přístup ke zpracované látce byl již odlišný, zjednodušení formy projevu ještě výraznější.

Papír, tuš, 305 x 210 mm.

Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora v roce 1946.

Aktuálně



Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

15. 10. 2026
Ve středu 28. října jsou pro návštěvníky od 10 do 18 hodin…
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…