Pamětní kniha 1. střeleckého pluku Jana Husi

Ruští legionáři se svojí činností zásadně podíleli na vzniku a etablování samostatného československého státu. V meziválečných dvaceti letech jim tedy bylo přirozeně věnováno velké množství vydaných publikací jak z oblasti faktografické, tak krásné literatury. Opomenut nezůstal ani subžánr tzv. plukovních dějin, který byl v českém prostředí již poměrně zakořeněný s ohledem na dřívější tradici pluků rakousko-uherské armády, které si taktéž nechávaly zpracovávat svou historii.

Na rozdíl od některých svých souputníků známý 1. československý střelecký pluk „Mistra Jana Husi“ se paradoxně nikdy svých ucelených plukovních dějin nedočkal. Rozsáhlejší práce o něm vyšla pouze jedna a to již krátce po jeho příjezdu do vlasti, v roce 1920. Zpracoval ji pod redakcí Františka Langera plukovní archivář poručík Pavlík. Její brzké vydání bylo zapříčiněno snahou co nejrychleji poskytnout knihu tehdejším příslušníkům pluku, dříve než opustí jeho řady návratem do civilního života či přeložením k jinému útvaru. Spěch na její vytvoření musel být evidentní, protože kromě pamětního zápisu T. G. Masaryka z r. 1917 se v úvodu neobjevují žádné „povinné“ zdravice tehdejších politických a armádních vrcholných představitelů, jež byly jinak tradiční přílohou později vydávaných československých plukovních dějin.

Samotný Langer přiznává, že kniha není žádnou „monografií vyčerpávající jeho dějiny“. Má naprostou pravdu, na druhou stranu nic ucelenějšího o 1. pluku do dnešní doby nevyšlo, a tak musí současný badatel opět sáhnout po Pamětní knize, pokud hledá jakoukoliv přehledovou práci o jednotce. Text knihy čerpá hlavně z tehdy dostupných kronik jednotlivých útvarů, ego-dokumentů jednotlivců a různých dobových relací a článků. Na necelých osmdesáti stranách jsou tak vypsány dějiny pluku od jeho kořenů v oddílech České družiny, přes bitvu u Zborova, ústup z Ukrajiny a následné boje s bolševiky až po transport z Vladivostoku do Československa na lodích Yonan Maru a Traz-os-Montes na přelomu let 1919 a 1920. Nutno dodat, že pasáž věnovaná České družině silně přebírá stati jednoho z jejích velitelů, Vojtěcha Vladimíra Klecandy. K této hlavní části je připojen seznam padlých a zemřelých příslušníků pluku, který čítá 486 jmen. Knihu uzavírá s ohledem na tehdejší podmínky dosti bohatá fotopříloha a také několik map.

Kniha vyšla nákladem krátce předtím zřízeného Památníku odboje, předchůdce dnešního Vojenského historického ústavu Praha. Představovaný exemplář byl nicméně původně součástí jiné vojenské paměťové instituce – Archivu národního osvobození.

Kniha byla ve VHÚ zdigitalizována a je dostupná online na Digitální studovně Ministerstva obrany ČR zde.

Citace:

PAVLÍK, ed. Pamětní kniha 1. střeleckého pluku Jana Husi. Praha: Památník odboje, 1920. 80 s., [12] s. seznamu padlých, [63] s. obr. příl.