V období vlády Františka Josefa I. představovaly císařské manévry důležitý prvek armádního výcviku, stejně jako důležitou politickou i společenskou událost. Manévry se konaly zpravidla jednou ročně na různých místech monarchie, a to na geograficky co nejrozličnějších místech, aby si vojsko vyzkoušelo operace v rozmanitém terénu. Účastnily se jich obvykle desítky tisíc vojáků, doprovázených jezdectvem, dělostřelectvem a rozsáhlým týlovým zabezpečením. Manévry měly prověřit spolupráci jednotlivých složek branné moci, ale současně sloužit i jako demonstrace vojenské síly. Pravidelnými hosty byli členové panovnických rodů, vysocí státní představitelé i zahraniční vojenští pozorovatelé z bližších či vzdálenějších mocností. Spolu s blížící se první světovou válkou se častými hosty rakousko-uherských manévrů stávali státníci a velitelé němečtí.
Zvláštní význam měly císařské manévry roku 1909 u Velkého Meziříčí, při nichž byly ve velkém rozsahu císaři osobně předváděny technické výdobytky moderní války a nové šedé uniformy s maskovacími vlastnostmi. František Josef I. byl z podoby moderního válčení velice rozladěný a odmítl se z těchto důvodů dalších manévrů již účastnit.
Mezi účastníky manévrů se běžně dostávaly pamětní medaile na jejich absolvování. Neměly však oficiální charakter srovnatelný se státními vyznamenáními. Zobrazená kruhová medaile o průměru 34 mm a síle 3 mm je ražena z pozlaceného bronzu. Averz: poprsí císaře Františka Josefa I. hledícího heraldicky doleva. Při horním okraji již setřelý opis FRANZ JOSEF I. Reverz: veduta cvičiště s vojenskými postavami, v popředí trojice blíže neidentifikovaných důstojníků na koních. Horní opis: ERINNERUNG AN DAS KAISERMANÖVER / HORN 1899. Medaile je vletována do pozlacené obruče z točitého plochého drátu a pověšena za průvlečný kruh a ouško (patrně k zavěšení na náhrdelník).