PAPPUS VON TRATZBERG, Petrus. Holländisch Kriegs-Recht, Vnd Artickels-Brieff ... Da zu End beygefügt, Keyser Maximiliani II. Artickels-Brieff

V průběhu třicetileté války (1618–1648) vznikaly v armádách jednotlivých evropských států vojenské řády, které kodifikovaly práva a povinnosti členů vojska. Tyto řády reagovaly na obvyklé dění v armádě, a to především na různé přestupky a nešvary, které se v ní šířily. V armádě nebylo snadné udržovat kázeň, protože většinu rekrutů nepřivedly k vojsku ideály, ale ekonomická nouze, krize v rodině nebo třeba hrozba trestního stíhání. Řadu konfliktů způsobovala také skutečnost, že vojáci pocházeli z různých oblastí Evropy. Kromě toho spolu často nevycházely dobře jednotlivé složky vojska, ke konfliktům docházelo především mezi pěchotou a jezdci.

Pluky byly v dané době majetkem svých velitelů a záleželo především na nich a na plukovních soudcích, jak na jednotlivé přestupky pohlíželi a jestli je vůbec trestali. V řádech proto bývaly uvedeny doporučené sankce pro případ nedodržení daných nařízení pouze v některých případech.

Představovaná kniha obsahuje vojenský řád, jehož autorem byl holandský důstojník, autor spisů o holandském válečném právu a groningenský měšťan Petrus Pappus (1558–1614). Pro české čtenáře je ovšem jistě zajímavější dodatek k tomuto spisu, kterým je vojenský řád Maxmiliána II. (1527–1576) z roku 1570, který vycházel ze staršího řádu Karla V. (1500–1558) a který byl využíván u císařského vojska. Ačkoliv nelze pochybovat o obecném povědomí mezi vojáky o Maxmiliánově řádu již záhy po jeho vzniku, prvně byl tento spis vydán tiskem až v rámci představované publikace roku 1632. K jeho dvěma dalším německým vydáním došlo ještě v letech 1643 a 1644, přičemž se i v obou těchto případech jednalo o dodatek k Pappově holandskému vojenskému řádu. Můžeme proto konstatovat, že Maxmiliánův řád byl stále ještě do určité míry aktuální více než sedmdesát let po svém vzniku.

Maxmiliánův řád obsahuje celkem 74 článků, které stanovují povinnosti vojáků. Sankce za nedodržení daných nařízení jsou zmíněny pouze v některých případech, obvykle ovšem nejsou příliš konkrétní. V řádu je uvedeno například to, že má být každý voják poslušný nejen svého plukovníka, ale též Boha. Vojáci mají být náležitě vystrojeni dle svého zařazení u vojska. Mají nárok na pravidelné vyplácení žoldu. Důstojníci mají zakázáno podvádět při mustrování, tedy kontrolách jednotky. Všem členům vojska je zakázáno z armády sběhnout a stejně tak i komunikovat s nepřítelem bez vědomí velitelů. Články řádu jsou pro všechny vojáky závazné a jejich neznalost neomlouvá.

Na závěr knihy je pro porovnání s řádem Petra Pappa i Maxmiliána II. zařazen výtah z útrpného a hrdelního nařízení Karla V.

Publikace sloužila především k častému praktickému využití, proto ji její vydavatelé neopatřili příliš náročným ilustračním aparátem. Kniha obsahuje jedinou ilustraci nazvanou „justitia militaris“, tedy vojenské právo. Jsou na ní vyobrazeni tři důstojníci sedící za stolem, na kterém mají rozevřenu knihu s vojenským řádem. Před nimi klečí obviněný voják, jehož hlídá a drží svázaného profous nebo jeho pomocník. V pozadí obrázku můžeme vidět výjev z vojenského tábora, který zobrazuje především prvky útrpného a hrdelního práva užívané u tehdejších vojsk jako např. šibenici nebo dřevěného osla s ostrou horní hranou, na kterém byl nucen odsouzenec sedět.

Kniha Holländisch Kriegs-Recht poslouží dnešnímu čtenáři jako zdroj informací o vojenském právu v 16. a 17. století nejen v Holandsku, ale i v habsburské monarchii. Kromě toho, že obsahuje řády Petra Pappa a Maxmiliána II., které byly do určité míry aktuální až do konce první poloviny 17. století, je v něm uveden též výtah ze staršího řádu Karla V., který sloužil jako určitý inspirační prvek pro oba uvedené řády.

Knihu si můžete online přečíst zde.

Citace:

PAPPUS VON TRATZBERG, Petrus. Holländisch Kriegs-Recht, Vnd Artickels-Brieff ... Da zu End beygefügt, Keyser Maximiliani II. Artickels-Brieff. Franckfurt am Mayn: Matthias Wörner, 1632. [1], 170, [22] s.