PASÁK, Tomáš. Zápasy primátora JUDr. O. Klapky

Dne 27. dubna 1891 se rodině učitele Jana Klapky v Rané na Chrudimsku narodil syn Otakar, budoucí právník, primátor hlavního města Prahy a účastník protinacistického odboje, který se zapsal do naší historie zlatým písmem. Připomeňme si proto stručně jeho životní osudy.

Otakar Jan Klapka vychodil obecnou školu v Rané a roku 1910 odmaturoval na gymnáziu v Chrudimi. Následně byl přijat na právnickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Již během studií začal publikovat v časopise Východočeský kraj. Odpromoval s vyznamenáním a roku 1915 se stal doktorem práv. V té době také absolvoval povinnou základní vojenskou službu, avšak jen v zázemí, takže hrůzy zákopů první světové války jej minuly. Pracoval jako právní koncipient na Zbraslavi a poté v jedné známé pražské advokátní kanceláři. Od roku 1918 působil jako konceptní úředník samosprávy říčanského okresu.

Po skončení války se jako odborník podílel na tvorbě československé ústavy z roku 1920. Také se rozhodl rozšířit si vzdělání a odjel studovat na pařížskou Sorbonnu. Zabýval se primárně problematikou územní samosprávy a stal se v ní předním odborníkem. Založil Československou obec samosprávní a redigoval časopisy Věstník svazu českých okresů a Československá samospráva. Roku 1923 byl zvolen členem mezinárodního výboru pro správní právo a o tři roky později jej jmenovali přísedícím českého zemského výboru. V té době se také výrazně podílel na tvorbě zákona o zemském zřízení v Československé republice. Roku 1925 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Československou stranu socialistickou (od roku 1926 pod názvem Československá strana národně socialistická), v níž patřil k podporovatelům politiky Václava Klofáče a Edvarda Beneše.

Roku 1927 byl jmenován ministerským radou ve Státním pozemkovém úřadě při Ministerstvu zemědělství. Od počátku třicátých let spoluvytvářel stranický program včetně postojů týkajících se řešení česko-německých vztahů. Koncem třicátých let se ostře vymezoval proti zahraniční politice nacistického Německa a v létě 1938 náležel mezi politiky, kteří jednali s henleinovci a s britskou misí lorda Runcimana. Po Mnichovu, odstoupení čs. pohraničí a následném politickém zemětřesení se Klapka přidal k té části národních socialistů, kteří vstoupili do tzv. Strany národní jednoty spolu s agrárníky, živnostníky a dalšími stranami, a ocitl se v jejím nejužším vedení. Jejich protiváhu pak tvořila levicovější Strana práce tvořená socialisty a částí národních socialistů.

V únoru 1939 bylo rozpuštěno zastupitelstvo hlavního města Prahy a nahradila je jmenovaná komise, jejímž předsedou s titulem primátora se stal Otakar Klapka. Nedlouho poté došlo 15. března 1939 k okupaci Čech a Moravy a vyhlášení německého Protektorátu.

Pár dnů poté se Klapka sešel s generálem Aloisem Eliášem a svým osobním referentem Josefem Nestávalem a domluvili se na taktice odporu: „Dobrovolně se nevzdávat ničeho, nevydat ani píď a hájit všecko, co se uhájit dá.“

Následně začalo docházet ke změnám na pražském magistrátu a Klapka jako předseda správní komise převzal všechna práva a povinnosti primátora. Jeho náměstkem se stal nacistický profesor Josef Pfitzner, aby nad ním měli Němci co největší kontrolu. Následovala snaha o germanizaci Prahy – poněmčování názvů ulic, zavedení dvojjazyčných nápisů, jízda vpravo, zabavování budov ve prospěch Němců atd. Na magistrátu přibylo německých referentů i úředníků a od září 1939 se zavádělo úřadování v němčině. Na podzim téhož roku byl vypracován návrh nového uspořádání magistrátu, ale za Klapkova působení nebyl nikdy přijat. Primátor se stále častěji a ostřeji střetával se svým náměstkem, jehož stanovisko jej omezovalo v rozhodování. Klapka dle domluvy s Eliášem, s nímž zůstal nadále v kontaktu, uplatňoval zdržovací taktiku, kde jen mohl.

Mezitím organizoval Josef Nestával od března 1939 s Klapkovým vědomím na magistrátu odbojovou skupinu napojenou na civilní protileteckou policii (v jejím rámci dal vybudovat centrální velitelství v Bartolomějské ulici, které v květnu 1945 využilo povstalecké velení Velké Prahy) a s kontakty na civilní složku vojenské odbojové organizace Obrana národa. Spolupracoval přímo s podplukovníkem Josefem Balabánem jak po stránce zpravodajské, tak ve věci umisťování bývalých důstojníků a vojáků čs. armády mezi zaměstnance magistrátu. Takto jich zaměstnal bezmála 400. Na magistrátu pod Klapkovým vedením se také dostávalo pomoci perzekuovaným nebo rodinám zatčených.

V červnu 1940 dostal od státního tajemníka K. H. Franka výstrahu, poté co se dožadoval znovuotevření českých vysokých škol, a krátce poté i druhou výstrahu. Po nařízení aby v Praze odstranil všechny připomínky republikového zřízení a spojenectví s poraženou Francií tento pokyn zprvu ignoroval a podřídil se až na nátlak říšského protektora. Nakonec přišlo nevyhnutelné, 9. července 1940 byl zatčen gestapem a o den později stejný osud postihl i Josefa Nestávala. Zatčena byla i řada dalších spolupracovníků odboje na magistrátu.

Následovaly tvrdé výslechy a mučení. Klapka byl vězněn nejprve v Praze, poté v Drážďanech a pak v pomořanském Golnově. Trpěl těžkou cukrovkou, na níž mu Němci nedávali léky. Když v Praze na pozici zastupujícího říšského protektora nastoupil Reinhard Heydrich, byl zatčen za odboj i protektorátní ministerský předseda generál Eliáš.
Dne 1. října začal německý lidový soud s ním a následující den byl zahájen proces s primátorem Klapkou. Oba byli odsouzeni za velezradu k trestu smrti. Ortel nad Klapkou byl vykonán zastřelením 4. října 1941 v 16.15 v Ruzyňských kasárnách popravčí četou SS.

Prezentovaná publikace o pouhých 32 stranách v sešitové vazbě formátu A4 je jedinou vydanou biografickou publikací věnovanou Otakaru Klapkovi. Přestože se jedná o populárně pojatou čtivou práci, v níž chybí seznam literatury a pramenů, o poznámkovém aparátu nemluvě, lze konstatovat, že jde o solidně zpracované drobné dílo. Jeho autorem je historik a vysokoškolský pedagog Tomáš Pasák (1933–1995), který se zabýval primárně obdobím Protektorátu, a jeho práce o této problematice jsou považovány za solidní. Text doplňuje řada fotografických a obrazových materiálů včetně faksimilií, stejně jako dobové citáty či vzpomínky pamětníků.

Citace:

PASÁK, Tomáš. Zápasy primátora JUDr. O. Klapky. Praha: Melantrich, 1991. ISBN 80-7023-103-3.

Zdeněk Munzar