Jedinou samonabíjecí malorážkovou pistolí, vyráběnou na území Československa, se stala varianta původní pistole DUO, vyráběné v Opočně od roku 1950 pod označením „Z“. Její rekonstrukce na náboj s okrajovým zápalem .22 short proběhla v tehdejší Konstruktě Brno, v konstrukční kanceláři bratří Kouckých. Autorem úpravy na malorážkové střelivo byl ale konstruktér Augustin Nečas (1918–1989). První prototypy pistolí, zhotovené podle Nečasova návrhu, nesly řadu odlišností od později sériově vyráběných kusů. Především konstrukční řešení zásobníku s odpruženým vyhazovačem nábojnic znamenalo výrobní komplikaci, zvyšující nároky na přesnou výrobu drobných součástí.
Dosud není jasné, pro jakého konkrétního zákazníka PZO (Podnik zahraničního obchodu) Omnipol rekonstrukci objednal, jisté ale je, že v roce 1958 zahájily Závody Jana Švermy, závod v Opočně, výrobu pistolí v této ráži s označením APS (Automatická Pistole Short). Na první pohled patrnou odlišností těchto pistolí byla jejich delší hlaveň s kónickou o 13 mm vyčnívající částí a frézováním odlehčený závěr v zadní části. Z důvodu nižšího výkonu náboje došlo ke snížení hmotnosti závěru jeho odfrézováním v zadní části, čím jeho hmotnost klesla ze 126 na 98 gramů.
Vzhledem k okrajovému zápalu měl úderník excentrický zápalník, původně situovaný v horní části, avšak v důsledku dílčí rekonstrukce provedené v Opočně tamním zaměstnancem Faltou, došlo nejen ke zjednodušujícím konstrukčním změnám zásobníku, ale také přesunutí zápalníku na levou stranu. Zápalník pak plnil také funkci vyhazovače nábojnic, stejně jako u standardních pistolí Duo v ráži 6,35 mm Browning.
K přejímání pistolí APS vypracoval výrobní závod v Opočně v součinnosti s PZO Omnipol technické podmínky, schválené 27. a 28. března 1958. V nich je však pistole vedena pod označením AP .22 SH a je pravděpodobné, že pod tímto názvem ji také Omnipol nabízel a vyvážel. Na rozdíl od výrobků z Uherského Brodu nebyly v technických podmínkách na ni předepsány takzvané velké kontrolní zkoušky, jimiž se ověřovala životnost zbraně. Technické podmínky stanovovaly pouze malé kontrolní zkoušky k ověření funkce vystřelením šesti ran. V příloze technických podmínek se nacházel návod na použití, údržbu a obsluhu, kde se kromě běžných manipulačních pokynů doporučovalo pro zlepšení funkce namazat náboje před naplněním do zásobníku hustým konzervačním olejem. Nepochybně se jednalo o doporučení na základě praktických poznatků.
Pro sériovou výrobu vyčlenil závod, tehdy již přejmenovaný na Elektrosignál, n. p. Opočno, samostatnou řadu pětimístných výrobních čísel v rozsahu 00001–05000. Prvních 1500 kusů předložených pistolí zaznamenávají protokoly pražské zkušebny zbraní a střeliva pro civilní potřebu ve dnech 24. –26. března 1958 a jejich výrobní čísla se nacházela v rozsahu 00010-01509. Další partii 620 pistolí ověřila zkušebna mezi 17. a 19. dubnem; jejich čísla ležela v řadě 01510–02129. Následoval blok 380 pistolí s čísly 00001–00009 a 02130–02500, ověřený mezi 24. a 26. dubnem. O měsíc později, ve dnech 29. –31. května, 1250 kusů, jejichž čísla ležela v řadě 02501–03750. Mezi 17. –19. červnem zaznamenaly zkušební protokoly ověření dalších 300 pistolí s výrobními čísly 03751–04050. Poslední objem, ověřený ve dnech 26. –30. června, tvořilo 950 kusů s výrobními čísly od 04051 do 05000. V průběhu první poloviny roku 1958 tak bylo v Opočně vyrobeno rovných 5000 pistolí v ráži .22 short.
PZO Omnipol zřejmě tyto pistole nabízel i v německy mluvících zemích, svědčí o tom dochovaný propagační leták s drobnou vadou na kráse: fotografie pistole je na titulní straně zrcadlově převrácena. Nepochybně však existovaly propagační materiály také v angličtině. Do jakých končin se podařilo Omnipolu pistole vyvézt, nevíme. Do března 1959 vyvezl Omnipol jen 100 kusů do Kostariky, odkud přišly reklamace na trhání nábojnic u vytahovače, zřejmě z důvodů tenčích stěn nábojnice.
Po delimitaci zbrojní výroby v Opočně převzaly její sortiment Závody Říjnové revoluce, n. p. Vsetín, závod 5 - Uherský Brod, jež ovšem odmítly pistoli AP 22 Sh v ráži .22 short vzhledem k její nízké funkční spolehlivosti.