Polský kříž Za chrabrost
Fotogalerie
Těsně po získání samostatnosti zabředlo meziválečné Polsko do další války, tentokrát se sovětským Ruskem na východní hranici. Ta trvala mezi lety 1919 a 1921 a skončila úspěšným uhájením polské nezávislosti. Sovětské Rusko, předchůdce Sovětského svazu, rezignovalo na další „vývoz“ revoluce za své hranice.
V předvečer bitvy o Varšavu byl v srpnu 1920 založen kříž Za chrabrost jako významné ocenění pro příslušníky armády. Posléze se však začal udělovat i za odvahu prokázanou v polských legiích za první světové války. Bylo přípustné udělovat jej cizincům, což se využívalo i v diplomacii (vyznamenán byl např. francouzský prezident Poincaré nebo členové belgické královské rodiny). Vyznamenání získalo asi 60 000 osob.
Udělování, oficiálně ukončené roku 1923, bylo znovu obnoveno za druhé světové války exilovou polskou vládou v Londýně. Tato varianta se od původního typu odlišuje invertovanou barvou stuhy, která není amarantová se dvěma bílými pruhy, nýbrž naopak bílá se dvěma amarantovými pruhy. Uděleno bylo přibližně 25 000 kusů kříže.
Vyznamenání bylo dále modifikováno v roce 1944 vzhledem k válečným událostem na polském území – nově neslo dataci 1944 a barvami se vrátilo k původnímu vzoru.
Popis:
Prezentovaný exponát ve tvaru dělového kříže o rozpětí 36 mm je ražen z bronzu. V těžišti averzu se nachází polský státní znak s korunovanou orlicí. Na ramenou kříže je dělený opis NA / POLU / CHWALY („na poli slávy“). Na reverzu se ve svislé ose nalézá meč, na který je v těžišti položen vavřínový věnec. Horizontální ramena nesou dělený nápis WALE / CZNYM („statečným“). Bílá stuha s amarantovými pruhy značí londýnskou výrobu v letech 1941 až 1944.
Vyznamenání bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získáno nákupem od soukromého sběratele v roce 1995.
Aktuálně
Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci
Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání
Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
