Prapor Kazaňské družiny

Většina evropských států má dlouhou tradici nepravidelných miličních jednotek. Mezi nejznámější příklady patří německá Landwehr nebo britská Home Guard. Výjimkou nebylo ani carské Rusko či později Sovětský svaz. První zárodky organizovaného miličního systému, označovaného jako Народное ополчение (lidové milice), se v Rusku objevují už v 17. století za válek s Polskem. Jejich hlavní rozvoj však přišel až v 19. století, zejména v období napoleonských válek, kdy se nepravidelné jednotky staly klíčové pro obranu země během francouzské invaze. Ještě za krymské války byly milice svolávány vždy pro konkrétní konflikt. Teprve za vlády Alexandra II. vznikla stálá „gosudarská“ milice, která fungovala od roku 1874 až do pádu carského režimu v roce 1917.

Tyto jednotky byly organizovány na lokální úrovni jako mobilizační struktury, z nichž se v případě potřeby povolávaly oddíly pro službu v zápolí nebo jako doplňovací útvary pro frontové oddíly. K označení takových útvarů, postavených na miličním principu, se používalo slovo družina. Stejný název nesla i legionářská Česká družina, neboť ji utvořili dobrovolníci z řad obyvatel Ruska českého nebo slovenského původu. Ruští důstojníci proto na československé dobrovolníky zpočátku pohlíželi jako na podřadné mužstvo – výcvikem, výstrojí i schopnostmi podle nich nedosahovali úrovně řadové armády.

Prezentovaný prapor patřil miliční jednotce z oblasti Kazaně – Kazaňské družině. Pravděpodobně byl ukořistěn československými legionáři během ruské občanské války, a náleží tak mezi tři kořistní prapory československého vojska na Rusi, které se dochovaly ve sbírce Vojenského historického ústavu.

Zhotoven je ze zeleného hedvábí. Uprostřed zeleného pole se nachází kříž s iniciálami ruského cara Mikuláše II. – „N II.“ – a nápisem v azbuce: „ZA VÍRU, CARA A OTČINU“. Písmo i figury jsou vyvedeny zlatou barvou. Černě lakovanou dřevěnou žerď zdobí stříbrné třapce. Mosazná špice je ulomená, původně pravděpodobně opatřená carským orlem. Na žerdi se dochoval zhruba 8 cm široký prstenec s nápisem „275. PĚŠÍ KAZAŇSKÉ GUBERNIE 1914“.

Prapor byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha předán v roce 1921 z archivu Likvidačního úřadu zahraničního vojska.