Pěší pluk 31 „Arco“ byl založen 26. dubna 1918 jako „zvláštní československý pluk č. 1“ ve středoitalském městě Foligno a již v květnu téhož roku byly jeho pěší roty odeslány na frontu. Od května do října 1918 se vojáci účastnili bojů v severní Itálii. V tomto období také došlo k zajetí a popravě několika československých průzkumníků rakouskými vojáky. Čtveřice z nich byla s cedulemi „Zrádci vlasti – Čechoslováci“ pověšena na stromy u cesty. Stalo se tak v okolí severoitalského městečka Arco, podle něhož získal pluk později své pojmenování.
Na konci května byl útvar slavnostně přejmenován na 31. čs. střelecký pluk a dámy z městečka Santa Maria degli Angeli nedaleko Assisi mu chtěly darovat prapor. Nepodařilo se jej však dokončit včas a pluku byl předán až během slavnostní přehlídky 8. prosince 1918 v Padově.
Po zmíněné slavnostní přehlídce, předání praporu a defilé před prezidentem Masarykem zahájil pluk 19. prosince 1918 svůj přesun do vlasti. Od ledna do června 1919 se jeho prapory účastnily bojů proti Maďarům v okolí Miškovce a v srpnu pak vojáci odjeli do nové posádky v Brně. Během roku 1920 se pluk podílel na bojích o Těšínsko, především v oblasti Opavy, kde byl také sloučen s pěším plukem 81. Již sloučené pluky se přesunuly do Jihlavy, kde zůstaly posádkou až do roku 1938. V roce 1923 byl pluk slavnostně přejmenován na pěší pluk 31 „Arco“ na památku popravených legionářů. Původní legionářský prapor, předaný v roce 1920 do sbírky Památníku osvobození, byl ze sbírky roku 1925 opět vyjmut a až do roku 1939 sloužil znovu jako plukovní prapor u pluku 31.
Lícovou stranu praporu tvoří červené pole s bílým pilovitým lemováním. V poli je vyšit stříbrný český lev se zlatou korunou a proti němu pak dlouhá lipová ratolest. Lev je v praporu umístěn tak, že směřuje hlavou s korunou k žerdi praporu. Na rubu se nachází vlajka Italského království tvořená třemi pruhy v barvách zelená, bílá, červená a erbem Sardinského království. Nad erbem je zlatočervená královská koruna. Praporu chybí původní šňůry pro upevnění na žerď a chybí i žerď samotná. Ta byla původně potažena tmavým sametem, zdobena nýty a zakončena klenotem ve tvaru halapartny, jaký se používal italskou armádou v době první světové války. Prapor je dekorován válečným křížen 1914–1918, uděleným pluku v roce 1926.