V říjnu 1918 se československá brigáda ve Francii zapojila do bojů v oblasti Champagne v rámci ofenzivy spojeneckých vojsk proti německé armádě. Po přesunu z Alsaska se stala součástí 4. francouzské armády generála Henriho Gourauda, která postupovala podél řeky Aisne směrem k Sedanu a Mézières. Od poloviny října zaujaly československé jednotky postavení v prostoru východně od Vouziers.
Významnou část bojů prodělaly u obce Terron-sur-Aisne, kde českoslovenští legionáři od 18. října postupně přebírali úsek fronty a účastnili se útoků přes řeku Aisne a její přilehlý kanál. Následovaly těžké boje v okolí Vouziers, Chestres, Vandy a dalších obcí. Československé jednotky zde postupovaly společně s francouzskými vojsky proti ustupující německé armádě a až do konce října se podílely na jejím zatlačování směrem k belgickým hranicím.
Boje v prostoru Terronu a Vouziers patřily k nejvýznamnějším bojovým vystoupením československých legionářů na západní frontě. Jejich účast v závěrečné fázi války představovala také důležitý příspěvek k uznání československého vojenského odboje a vzniku samostatného státu. Během bojů a v jejich důsledku utrpěla československá brigáda značné ztráty. Podle soupisu Československé obce legionářské je známo 196 padlých, 63 vojáků zemřelých na následky zranění či nemocí a 16 nezvěstných. Mnozí z padlých byli později pohřbeni na francouzském vojenském hřbitově ve Vouziers.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.