Připomínka odstoupení pohraničí v říjnu 1938

Fotografie zachycuje stahující se příslušníky Hraničářského pluku 6 po odstoupení pohraničních oblastí Německu v říjnu 1938.

Večer 29. září 1938 se v Mnichově sešli zástupci čtyř velmocí – Benito Mussolini (Itálie), Adolf Hitler (Německo), Neville Chamberlain (Velká Británie) a Édouard Daladier (Francie). Jednání, probíhající bez účasti československých zástupců (ti byli vpuštěni pouze do předsálí), skončilo dohodou, jež Československu nařizovala odevzdat třetí říši území, kde se většina populace hlásila k německé národnosti. Byla stanovena čtyři záborová pásma, později se přidalo i pásmo páté. Smlouva byla podepsána 30. září 1938 v 1.30 ráno. První pásmo záboru se mělo začít obsazovat již 1. října 1938.

Odstoupením pohraničí Německu napětí na československých hranicích zdaleka neskončilo, na povrch znovu vyplavaly spory z dob vzniku republiky. Již 21. září 1938 formulovala polská vláda své územní nároky vůči Československu. Poláci začali po vzoru Němců vysílat do pohraničí teroristické skupiny, které napadaly příslušníky československých jednotek. Docházelo ke střetům s jednotkami SOS. Polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí, na něž byla nucena naše vláda přistoupit. Dne 2. října 1938 začalo obsazování části československého Těšínska polskou armádou, jež se protáhlo až do 11. října 1938.

Současně s teritoriálními požadavky Poláků musela vláda v Praze řešit i územní třenice s Maďarskem. Počátkem listopadu proběhla vídeňská arbitráž, v níž se rozhodlo, že Československo Maďarsku odstoupí ve dnech 5.–10. listopadu 1938 část jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Stejně jako v předešlých případech vysílala i maďarská armáda teroristické oddíly na území Československa, kde se střetávaly s jednotkami SOS a armádou.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2015.