Připomínka Ostravsko-opavské operace v roce 1945

Snímek zachycuje zničený tank IS-2 Rudé armády během bojů za Ostravsko-opavské operace. Na počátku roku 1945 připravil štáb 4. ukrajinského frontu rozsáhlou útočnou ofenzívu vedenou z polského území směrem k ostravské průmyslové oblasti. Ta představovala jednu z posledních významných surovinových a výrobních základen, jež Německu ještě zůstaly. Útok začal 10. března a rychle přerostl v těžké střety s houževnatě se bránícími německými jednotkami. Po týdnu bojů muselo sovětské velení postup zastavit a vzhledem k vysokým ztrátám přeskupit síly.

Druhá fáze operace byla zahájena 24. března, přičemž hlavní směr vedl přes město Żory. Do bojů se zapojila také 1. československá samostatná tanková brigáda. Její příslušníci postupovali od obce k obci, podíleli se na osvobození Wodzisławi a na počátku dubna zasáhli do střetnutí u Tworkowa. Ani tentokrát se nepodařilo prorazit silně strukturovanou obranu, a proto následovala další operační přestávka.

Třetí etapa začala 15. dubna po doplnění stavů a materiálu. Hlavním cílem se stal postup k Ostravě ze severu a obsazení města. Německé velení využilo při obraně i úseky někdejšího československého opevnění, přesto pod tlakem jejich síly ustupovaly. Českoslovenští tankisté podporovaní pěchotou dobyli Bolatice, pokračovali přes Kravaře a Štítinu a připravovali závěrečný úder.

Přímý útok na Ostravu byl spuštěn 26. dubna. Dne 30. dubna obsadila 1. československá tanková brigáda ve spolupráci se sovětskou 38. armádou Zábřeh a Vítkovice a jednotky pronikaly do centra. Večer téhož dne byla aglomerace po tvrdých bojích osvobozena. Operace výrazně přispěla ke zhroucení německé obrany na území Protektorátu. Zapojila se do ní i 1. československá smíšená letecká divize v SSSR, zformovaná na konci ledna 1945 v Przemyślu, jejíž letouny startovaly z letiště v Porembě.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.