Připomínka začátku první světové války
Necelý měsíc poté, co byli 28. června 1914 v Sarajevu zavražděni rakousko-uherský následník trůnu a jeho žena, předložila Vídeň Srbsku velice ostré ultimátum. Srbové vyhověli většině jeho bodů, ne však požadavku, aby umožnili činnost rakousko-uherských vyšetřovatelů na srbském území. O pár dnů později, 28. července 1914, vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku.
Carské Rusko se rozhodlo podpořit Srbsko a 29. července 1914 zahájilo mobilizaci. V důsledku toho původní spor mezi Vídní a Bělehradem přerostl v celoevropský a později ve světový konflikt. Německo se ruskou mobilizací cítilo ohroženo, pokusy vyřešit situaci osobní diplomacií dvou bratranců, Viléma II. a Mikuláše II., skončily nezdarem. 1. srpna 1914 Německo vyhlásilo Rusku válku a 3. srpna 1914 učinilo totéž v případě Francie. Německá vojska vpadla hned druhý den do Belgie a válku Německu vyhlásilo Spojené království, čímž se automaticky ocitla ve válečném stavu i britská dominia.
Na stranu Srbska se přidala Černá Hora. Japonsko bylo sice britským spojencem, ale jeho spojenecké závazky je nenutily vstoupit do války. Vzdor tomu dali Japonci 15. srpna Německu ultimátum a po vypršení lhůty, 23. srpna, mu vyhlásili válku.
Pro blok Německa a Rakousko-Uherska se vzhledem k zeměpisné poloze obou států ujal název Centrální mocnosti, zatímco jejich protivníci jsou známi jako Dohoda. Osmanská říše se přidala k Centrálním mocnostem 29. října 1914, když její námořnictvo zaútočilo na ruské černomořské přístavy.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2020.
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
