V našem vojenském i civilním letectvu byly dlouhá léta využívány vrtulníky, jejichž návrhy pocházely z konstrukční kanceláře M. L. Mila. Mezi nejrozšířenější patřily stroje Mi-8 a Mi-24/35. Ty používaly k vytvoření vztlaku celokovové listy hlavního nosného rotoru.
Při náročné výrobě každého z pěti listů se pochopitelně vyskytly drobné tvarové odchylky a bylo nutné je eliminovat speciálními pevnými vyvažovacími ploškami, umístěnými na odtokových hranách listů, přibližně ve vzdálenosti jedné třetiny délky od jejich konců.
Aby se udržela stejná rovina otáčení rotorových listů, byly tyto plošky přihýbány pomocí speciálního přípravku a jejich výchylka kontrolována úhloměrem, zkonstruovaným k tomuto účelu. V praxi to znamenalo, že na celou duralovou plošku byl nasazen ohýbací přípravek, aby došlo k jednotné výchylce po celé její délce a po jejím přihnutí byla zkontrolována výše uvedeným úhloměrem, který se přikládal ke spodní ploše listu. Tento postup se opakoval na všech listech, až došlo k jednotnému vyvážení celého nosného rotoru vrtulníku.
Ohýbací přípravek byl vyroben převážně z duralu, měl délku 400 mm, výšku 210 mm a hmotnost 1,2 kg. Nastříkán byl celý hráškovou zelení a byl na něj přinýtován černě eloxovaný výrobní štítek s výkresovými údaji a datem výroby (říjen 1985).
Úhloměr byl vyroben z černě eloxovaného duralového plechu tloušťky 1,5 mm, v němž byly negativně vyryty údaje o jeho použití a úhloměrná stupnice v rozpětí +10 až -10°. Jeho délka byla 260 mm a výška 175 mm a hmotnost 80 g. Také on nesl černě eloxovaný výrobní štítek s výkresovými údaji a datem výroby (duben 1984).