Prohlášení Ústředního výboru Národní Rady Obcí Československých v Paříži, 1915

Prohlášení Ústředního výboru Národní Rady Obcí Československých v Paříži, 1915

Počátkem prosince 1914 přijel z Ruska do Paříže Svatopluk Koníček (1866–1931), český novinář a podnikatel dlouhodobě žijící v Rusku a spoluorganizátor České družiny. Během svého krátkého působení ve Francii nadšeně agitoval pro vznik zastřešující organizace českých a slovenských krajanských spolků, které vyústilo v založení Národní rady obcí Československých. K hmatatelným výsledkům její práce patřil vznik časopisu LʼIndépendance Tchèque.

Záhy se však mezi prvními představiteli českého odboje objevily názorové neshody. Zatímco skupina vedená Svatoplukem Koníčkem spojovala veškeré budoucí naděje na českou samostatnost s carským Ruskem, druzí se dívali na Rusko střízlivě a viděli v něm spíše utlačovatele než osvoboditele.

V této atmosféře byl 28. ledna 1915 zahájen v Paříži sjezd českých zahraničních kolonií. Díky nízké účasti na kongresu dominovala Koníčkova skupina. Výsledný manifest vydaný 16. února 1915 měl ohromit dohodovou veřejnost a vyděsit rakousko-uherské úřady. Autory textu byli Koníček a tehdejší šéfredaktor LʼIndépendance Tchèque Vilém Crkal. Manifest se dovolával práva na vzpouru proti panovníkovi, jednajícím v rozporu se zájmy národa – sesazoval Habsburky z českého trůnu, zprošťoval česko-slovenské vojáky a úředníky přísahy a vyhlašoval nezávislost českých zemí pod carským protektorátem. Manifest se však mezi veřejností nesetkal s pochopením, svým patosem a rusofilstvím odkrýval rozpory ve vedení Národní rady a roztrpčil Francouze, o nichž nebylo v manifestu jediné zmínky.

Skutečné sjednocení zástupců česko-slovenské zahraniční akce tak přineslo o několik měsíců později teprve vystoupení Tomáše Garrigue Masaryka, který se ukázal jako skutečný politický vůdce, realista a vizionář. Svatopluk Koníček se s republikánským pojetím československé samostatnosti reprezentované skupinou okolo T. G. Masaryka nesmířil a po politickém kolapsu ruského impéria roku 1917 se stáhl z politického života.

Rozměry: 23,4 x 35,5 cm

Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán převodem v roce 1991.

Aktuálně



„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…
Navštivte výstavu o Pražském povstání u  cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

11. 04. 2025
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…