PROKEŠ, Jaroslav. Bitva na Běháni 1426

Dne 16. června léta páně 1426 se nedaleko od Ústí nad Labem, na dnes již neexistující výšině zvané Na Běháni či Na Běhání, střetlo míšeňské vojsko vedené míšeňským zemským fojtem Bosem z Fictumu se spojenými husitskými silami táborů, sirotků, Pražanů a žatecko-lounského svazu. Bitva, v níž nakonec dominovaly palné zbraně, skončila drtivým vítězstvím kališníků a stala se jedním z nejkrvavějších bojů husitských válek. Následující den vítězové dobyli a vypálili samotné Ústí nad Labem. Za pozornost stojí i tím, že se jednalo o výsledek společné vojenské operace spojených husitských sil, které jinak často stály proti sobě navzájem. Vzhledem k tomu, že samotné bitvě u Ústí nad Labem jsme se již podrobně věnovali při představování jiné knihy, zaměříme se dnes na jiné aspekty prezentované publikace.

Jejím autorem je archivář a historik Jaroslav Prokeš (1895‒1951), který se narodil ve středočeské obci Kněžice v učitelské rodině. Vystudoval vyšší reálné gymnázium v Novém Bydžově a následně krátce po vypuknutí první světové války nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1917 absolvoval, složil učitelské zkoušky a nastoupil jako pedagog dějepisu a zeměpisu na reálné gymnázium v Berouně. Již počátkem roku 1918 získal titul doktora filosofie, v září téhož roku začal učit na gymnáziu v Praze-Vršovicích a koncem roku, po skončení první světové války, složil aprobaci k výuce na vyšších středních školách. V dubnu 1919 opustil učitelství a začal pracovat jako koncipient ve státním archivu. Počátkem roku 1928 habilitoval a stal se docentem českých dějin. Archivní práce se stala jeho primární profesí a v létě 1934 byl jmenován ředitelem Archivu ministerstva vnitra. O rok později, v srpnu 1935, pak získal titul mimořádného profesora. Také se vrátil k učení jako pedagog Státní archivní školy. Výrazně se věnoval období husitské revoluce a husitských válek a za svoji kariéru publikoval 346 odborných prací.

Dnes představované drobné dílko s názvem Bitva na Běháni 1426 vyšlo v edici Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky, se kterou jsme se v naší rubrice již několikrát setkali. Jde o malou knížečku o pouhých 16 stránkách, která se věnuje samotné bitvě (kapitola Saské tažení do Čech a bitva na Běháni), jejímu kontextu (úvodní kapitola Povšechná situace před bitvou) a protože jde o průvodce tak také jejím památkám a to jak fyzickým, tak literárním (závěrečná kapitola Památky husitského vítězství na Běháni). Text doplňuje také přehled nejdůležitější odborné literatury a mapka, respektive mapky – přehledový náčrt oblasti mezi Teplicemi a Ústím v měřítku 1:200 000 a pak nepříliš kvalitně přetištěný výřez s mapou bojiště v měřítku 1:75 000.

Text s ohledem na žánr publikace neobsahuje poznámkový aparát ani jiné prvky vědecké práce, přesto se ale jedná o fundovaný zdroj. Za zmínku stojí skutečnost, že v přehledu nejdůležitější literatury nechybí několik odborných článků, ale absentuje v něm výroční publikace Husitské bojiště "Na Běhání", která vyšla roku 1924 v rámci přípravy 500. výročí bitvy na Běháni roku 1926. Jejím autorem a editorem byl severočeský úředník a kronikář František Cajthaml, užívající též pseudonym Liberté nebo Cajthaml-Liberté. Jeho o deset let starší práce, která je zajímavá svojí skladbou i převzatými literárními částmi, ale vykazuje problematicky nekritický přístup k pramenům. Jakkoliv Prokeš tuto předchozí práci ve svém textu nezmiňuje, proti Cajthamlem uváděným (převzatým) chybám se nicméně vymezuje a opravuje je. Jednalo se jednak o počty bojujících, ale také o spojení názvu místa bitvy Na Běháni právě se samotným střetem a jeho pojmenováním podle útěku saských sil.

V každém případě je i tento svazeček Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky solidní prací, kterou svým rozsahem zastínila až mladší publikace odkazovaná v úvodu této stati. I tento díl Průvodce jsme pro Vás digitalizovali a naleznete jej volně dostupný online na Digitální studovně MO ČR.

Citace:

PROKEŠ, Jaroslav. Bitva na Běháni 1426. Průvodce po bojištích a vojenských památnostech Československé republiky, sešit 12. Praha: Kruh pro studium československých dějin vojenských, 1934. Dostupné také z prolink doplnit (bude doplněn).

Zdeněk Munzar