Průvod s ostatky Neznámého vojína, 5. výročí bitvy u Zborova

Průvod s ostatky Neznámého vojína, 5. výročí bitvy u Zborova

Snímek zachycuje průvod s ostatky Neznámého vojína – rakev přikrytá československou vlajkou je vezena na lafetě děla taženého druhým spřežením. Byl pořízen roku 1922 při oslavách 5. výročí bitvy u Zborova. 

 

Nově vzniklé Československo budovalo nejen armádu, ale i vlastní vojenské tradice. Připomínky četných úspěchů staré rakouské armády nepřipadaly v úvahu, na službu českých a slovenských vojáků v rakousko-uherské armádě za první světové války by nový stát nejraději nechal zapomenout. Daly se však rozvíjet bohaté legionářské tradice. Bitva u Zborova, jež se odehrála 2. července 1917 ve východní Haliči, představovala jeden z největších bojových výkonů čs. legií a měla i značný politický význam. Mohlo se zdát, že svobodymilovní Češi u Zborova pokračovali tam, kde jejich předkové na Bílé Hoře přestali. Bitva u Zborova si tedy právem zasloužila čestné místo při vytváření nových tradicí, dá-li se tento obrat použít. A skutečnost, že rakousko-uherská postavení u Zborova bránily kromě uherských pluků také 35. pěší pluk z Plzně a 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce, na tom nemohla nic změnit.

Za první republiky měly zborovské oslavy velice oficiální charakter – pořádaly se přehlídky vojska, slavnostní průvody, školní mládež byla poučována o významu zborovské bitvy pro mladý stát. Oslavy půlkulatých a kulatých výročí byly obzvlášť velkolepé, při oslavách 5. výročí roku 1922 došlo k uložení ostatků Neznámého vojína ze zborovského bojiště na Staroměstské radnici. Roku 1928 prohlásil ministr národní obrany František Udržal výročí bitvy u Zborova za svátek československé armády. Nacističtí okupanti se rozhodli se zborovskou tradicí skoncovat, ničili a tavili pomníky a nezastavili se ani před ostatky Neznámého vojína. Obnovené Československo se po druhé světové válce snažilo na zborovskou tradici v plné míře navázat, avšak sovětské úřady nepovolily vyzdvižení nových ostatků neznámého vojína ze zborovského bojiště. Komunistům vyhovovala připomínka bitvy u Bachmače jakožto společného bojového vystoupení Čechoslováků a Sovětů proti Němcům. Památku Zborova pak měla zastínit především bitva na Dukle, odkud pocházely i nové ostatky Neznámého vojína. Ani nacistům, ani komunistům se však nepodařilo potlačit myšlenku boje za svobodu, a podařit se jim to ani nemohlo.

Aktuálně



Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

08. 05. 2026
Jedno z poslání Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cíleně shromažďovat…
Česká republika si připomíná výročí konce              2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

08. 05. 2026
U Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína se dnes uskutečnil…
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

07. 05. 2026
Stoletý veterán Joseph Thurmond, který na jaře 1945 bojoval v Německu a…
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

06. 05. 2026
Hrdiny bojů na barikádách Pražského povstání nebyli jen povstalci se zbraní v…
Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

06. 05. 2026
Ve středu 6. května 2026 od 17:00  srdečně zveme všechny zájemce do Atria…