Rakouská pokusná pistole Mannlicher M 1894

Ferdinand von Mannlicher (30. 1. 1848 – 20. 1. 1904), původně vrchní inženýr konstrukční kanceláře Severní dráhy císaře Ferdinanda (k. u k. privilegierten Kaiser-Ferdinand-Nordbahn), obrátil svoji pozornost ke konstrukci palných zbraní poté, co navštívil v roce 1876 výstavu ve Philadelphii, kde měl možnost prostudovat řadu zbraní včetně soudobé patentové literatury. Od roku 1878, kdy vyvinul první opakovačku s přímotažným ovládáním závěru, zkonstruoval ve spolupráci se zbrojovkou ve Štýru (Oesterreichische Waffenfabriks- Gesellschaft Steyr - OEWG) řadu prototypů a na rozdíl od svých konkurentů dokázal svoji konstrukci opakovačky prosadit do výzbroje rakousko-uherské monarchie. V roce 1887 se dočkal oficiálního zavedení své konstrukce, ale ani tehdy pole palných zbraní neopustil. Již dva roky před přijetím opakovačky do výzbroje zkonstruoval svoji samonabíjecí pušku, jíž na jaře 1886 předložil vojenské technické a administrativní komisi. Tím se také zařadil na jedno z předních míst mezi průkopníky samonabíjecích a automatických zbraní.

První model samonabíjecí pistole zkonstruoval Mannlicher, v prosinci 1892 povýšený do šlechtického stavu, jenž ho opravňoval k užívání predikátu von, v roce 1893. Exemplář, zobrazený v rakouském privilegiu z prosince 1893 se nedochoval a je otázkou, zda byl vůbec vyroben. Další privilegium z května 1894 již podchycovalo pistoli se stejným funkčním principem, která se již do výroby dostala. Na rozdíl od všech dalších Mannlicherových samonabíjecích pistolí fungoval navržený model 1894 na principu uzavřeného závěru s pevnou závěrovou deskou a vpřed pohyblivou hlavní. Otevření závěru zajišťoval průtlačný odpor střely. Pistole měla nábojovou schránku, plněnou shora pěti náboji, umístěnými na nábojovém pásku. První pokusný exemplář předložil Mannlicher vojenské technické komisi v červenci 1894 a v závěru roku proběhly zkoušky s druhým, vylepšeným modelem. Na základě příznivých výsledků objednala v listopadu 1895 komise u OEWG dnes již nezjištěný malý počet pistolí ke zkouškám u útvarů. Následně dostala továrna objednávku na 100 kusů, avšak příprava natolik přesné výroby se neobešla bez pořizování speciálních obráběcích strojů, takže celou partii převzala komise až v dubnu 1897 a rozdělila je k útvarovým zkouškám.

V listopadu 1897 shrnula technická vojenská komise poznatky ze zkoušek a zkonstatovala, že v současném provedení nelze pistoli považovat za vhodnou k zavedení do výzbroje.  Časté závady v podobě skřípání nábojů při plnění schránky z pásku, problémy s extrakcí nábojnic a případy uvíznutí střely ve vývrtu jednoznačně pistoli diskvalifikovaly. Z vyrobené partie se do současnosti dochovalo jen málo exemplářů, čítajících více než deset kusů a pistole Mannlicher M 1894, spjatá s počátky samonabíjecích pistolí, tak patří mezi vzácné kusy ve sbírkách.

Exemplář získalo muzeum v roce 1951 převodem od Posádkové správy Praha.

Ráž: 7,6 mm Mannlicher M. 94

Celková délka: 227 mm

Výška: 159 mm

Šířka: 31,5 mm

Délka hlavně: 184 mm

Délka záměrné: 182 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 980 g