Řízení o prohlášení malíře Bedřicha Fritty za mrtvého

Řízení o prohlášení malíře Bedřicha Fritty za mrtvého

Výtvarník Bedřich Fritta, původním jménem Fritz Taussig, byl jednou z mnoha obětí holokaustu. Zahynul patrně 8. listopadu 1944 v koncentračním táboře Osvětim I, nedlouho potom, co sem byl transportován z Malé pevnosti Terezín. Jako malíř se stal známějším až po smrti, především díky své tvorbě z terezínského židovského ghetta. Jeho tušové kresby, zobrazující život v ghettu ve vší své absurditě a nelidskosti, se staly součástí mnoha světových expozic věnovaných výtvarnému ztvárnění holokaustu.

O Frittově smrti se stejně jako v případě statisíců jiných nedochoval žádný úřední doklad, a proto se i jeho osoby týkalo poválečné soudní řízení ohledně prohlášení za mrtvého, aby mohla být vypořádána jeho pozůstalost. Soudní vyhláška byla zveřejněna v Úředním listu Československé republiky 28. června 1949, tedy poměrně pozdě, protože řízení o „prohlášení za mrtva“ začaly probíhat u obětí holokaustu již krátce po skončení války a jednotlivé případy byly vyřizovány vzhledem k okolnostem ve velmi krátké době. Ve Frittově případě byl žadatelem o prohlášení za mrtva jeho nezletilý syn Tomáš (tehdy mu bylo osm let) prostřednictvím soudního poručníka. Byl totiž jediným přeživším z rodiny a o prohlášení za mrtva zažádal v rámci stejného řízení i v případě své matky Jany Frittové, která zahynula v Malé pevnosti Terezín na tyfus patrně 13. února 1945. Do věznice v Malé pevnosti se rodina dostala z ghetta kvůli tzv. aféře terezínských malířů, kdy byla nacisty odhalena utajená tvorba skupiny židovských výtvarníků zaměstnaných v kreslírně, kterou v menším množství dokonce propašovali i za hranice ghetta. Většinu obrazů svědčících o situaci v ghettu se podařilo ukrýt až do konce války, ale umělci deportovaní do Malé pevnosti a později do Osvětimi byli téměř všichni umučeni. Obrazy byly vyzvednuty jediným přeživším malířem Leo Haasem. Z tvorby Bedřicha Fritty se dochovala i dojemná obrázková knížka, kterou ke třetím narozeninám věnoval svému synu Tomášovi.

U vyhlášky o prohlášení za mrtva je jako místo úmrtí Bedřicha Fritty chybně uvedena Malá pevnost, ačkoliv podle svědka Leo Haase i záznamů Památníku Terezín byl malíř ještě transportován (velmi nemocný) do Osvětimi.

Citace:

Úřední list Československé republiky. Praha: Ministerstvo vnitra, 28.06.1949, [30](150 (ediktální část)), s. 2414. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:bd0e7c7e-8116-11ed-83e4-001b63bd97ba

Marek Fišer

Aktuálně



Připomněli jsme si Den válečných veteránů. Výstava VHÚ Praha na Mariánském náměstí představuje osmnáct osobních příběhů

Připomněli jsme si Den válečných veteránů. Výstava VHÚ Praha na Mariánském náměstí představuje osmnáct osobních příběhů

11. 11. 2026
Na Mariánském náměstí v Praze je od 10. listopadu k vidění nová…
Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

08. 11. 2026
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…
Přijďte na filmy se Sbírky VHÚ Praha do kina Atlas - vstup je zdarma

Přijďte na filmy se Sbírky VHÚ Praha do kina Atlas - vstup je zdarma

07. 11. 2026
Pořadatelé druhého ročníku filmového festivalu Army Film Festival připravili ve spolupráci s…
Komentované prohlídky ruzyňského popraviště připomenou 17. listopad 1939

Komentované prohlídky ruzyňského popraviště připomenou 17. listopad 1939

06. 11. 2026
Vojenský historický ústav Praha zve v úterý 17. listopadu 2026 na komentované…
Přijďte 12. listopadu na přednášku Pražský voják David Koschler, rakouský císař Josef II. a postavení Židů podle vojenského práva v habsburské armádě (1789)

Přijďte 12. listopadu na přednášku Pražský voják David Koschler, rakouský císař Josef II. a postavení Židů podle vojenského práva v habsburské armádě (1789)

05. 11. 2026
Vojenský historický ústav Praha zve na přednášku renomovaného izraelského vojenského historika Dr.…