Samonabíjecí kulovnice Kühne 1908

V každé muzejní sbírce se najdou předměty, jejichž zařazení a identifikace představuje pro kurátory větší či menší problém. Ačkoliv odborná literatura, zabývající se ručními palnými zbraněmi je dnes velmi rozsáhlá, stále se objevují konstrukce, jež zcela unikly pozornosti odborníků. Jednu z nich představuje lovecká samonabíjecí puška s neobvyklým konstrukčním řešením bicího mechanismu. Vzhledem k neobvyklé konstrukci byla tehdy považována za jednu z pokusných zbraní konstruktéra Karla Krnky. A u toho také na mnoho dalších let zůstalo.
Konstrukční řešení zbraně, jež postrádá jakoukoliv signaturu či výrobní číslo, působí natolik atypicky, že jej nelze přiřadit k žádné z dosud známých konstrukcí. Zcela anachronický prvek představuje bicí mechanismus, tvořený otočným kohoutem, umístěným na levé straně pouzdra závěru. Bicí plocha kohoutu dopadá na hlavu šikmo uloženého úderníku, jež vyčnívá z dříku napínací rukojeti závěru. Systém funkce zbraně je založen na principu uzamčeného závěru s krátkým zpětným pohybem hlavně. Závorník má v přední části dva symetricky řešené uzamykací ozuby, avšak na rozdíl od jiných konstrukcí není otočný. Spojení závorníku s hlavní zajišťuje otáčení odpružené hlavně o 90o. Zásobovací ústrojí tvoří nábojová schránka s odnímatelným dnem a podavačem odpruženým dvěma listovými pery. Celopažbená zbraň je vybavena německým napínáčkem a pažba má pistolovou rukojeť s klasickým rybinovým zdrsněním úchopových ploch.
Patentová literatura, tak často opomíjená, může v řadě případů pomoci s určením zbraně či jejího konstruktéra, o časovém zařazení nemluvě. Německý patentový spis s číslem 212 840 s názvem Rückstosslader mit gleitendem Lauf und doppelseitiger Warzen- Drehwerriegelung vystavený 30. června 1908 na jméno Paul Kühne z Berlína zobrazuje totožný systém uzamčení zbraně včetně bicího mechanismu a pojistného ústrojí. O necelý rok dříve přihlásil tentýž konstruktér k patentové ochraně spoušťový mechanismus, koncepčně odpovídající řešení aplikovanému u lovecké kulovnice ve sbírkách VHÚ. Patentový spis s číslem 209 409, uznaný 23. srpna 1907, nese název Abzugsvorrichtung für Feuerwaffen mit am Abzug gleitendem, federnden Abzugsstollen.
Nalezení obou patentových spisů sice umožnilo identifikaci zbraně, avšak stále zůstává otázkou, kdo vlastně byl Paul Kühne a jakou roli ve vývoji sehrály jeho pokusné konstrukce. Lovecké provedení zbraně ve sbírkách VHÚ by naznačovalo, že se Kühne pokoušel svoji konstrukci uplatnit v civilní sféře.

Exemplář získalo muzeum v roce 1958 od Hlavní správy Veřejné bezpečnosti Praha.

Ráž: 7,92 mm Mauser
Celková délka: 1070 mm
Délka hlavně: 516 mm
Délka záměrné: 414 mm
Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů
Hmotnost: 3310 g