Saský janičárský tesák, kolem 1730

Saský janičárský tesák, kolem 1730

Saský kurfiřt Fridrich August I. (1670−1733), v roce 1697 korunovaný jako August II. Silný za polského krále, patří bezesporu mezi nejvýznamnější panovníky saské historie. Nebyl sice dobrý hospodář, na bitevním poli šel od porážky k porážce, Polsko během své vlády naprosto zruinoval, hlavní město saského kurfiřství Drážďany však následujícím generacím zanechal jako jedno z nejkrásnějších měst Evropy.

Již jako mladý princ navštívil August řadu evropských dvorů, fascinován byl zejména palácem Ludvíka XIV. ve Versailles. Sám pak zatoužil vybudovat město, které se stane centrem vzdělanosti a kultury pro celou Evropu. Do Drážďan povolal architekta a stavitele Matthäusa Daniela Pöppelmanna, který posléze započal s výstavbou Zwingeru i dalších staveb ve stylu tzv. drážďanského baroka. Augustova pokladna byla štědrá, a tak se do města brzy začali sjíždět umělci ze všech koutů Evropy. Na Augustově dvoře se pořádaly pravidelné jezdecké přehlídky, koncertní i výpravná divadelní představení. Po Evropě byly skupovány vzácné malby, které jsou dodnes jádrem sbírky Galerie starých mistrů v Zwingeru. K jeho velkým zásluhám náleží i založení výroby porcelánu v Míšni.

Ačkoliv v čele císařské armády utrpěl v Uhrách ve válce s Osmanskou říší řadu porážek, Orientem a jeho symboly byl okouzlen. Obdivoval orientální architekturu, její výzdobné prvky, ve velkém nakupoval drahé osmanské látky, zbraně, šperky, výrobky ze slonoviny apod. Do Saska nechal dokonce dopravit i stádo velbloudů a arabských plnokrevníků.

V roce 1729 dal plukovník Christoph von Unruh v rámci královské tělesné gardy vybudovat janičárský prapor, pro nějž byly stejnojmenné elitní jednotky osmanské pěchoty jasným předobrazem. Příslušníci čtyř rot o sto mužích byli rekrutováni zejména z Polska a Uher a dislokováni byli u dvorů v Drážďanech a ve Varšavě. V následujícím krátkém období byl prapor nepřehlédnutelnou součástí několika velkolepých slavností a přehlídek, zrušen však byl již v roce 1731 a jeho příslušníci byli zařazeni do nově vytvořeného granátnického praporu hraběte Frieseho.

Saští janičáři byli oblečeni do pestrobarevných orientálních stejnokrojů s turbanovými přilbami, jako poboční zbraň nosili celokovový tesák s výrazně širokou čepelí. Ty byly v počtu 770 kusů v roce 1729 zakoupeny z dílny významného mečíře Johanna Caspara Clauberga ze Solingenu, lité mosazné jílce pro ně vyrobil drážďanský pasíř Lindenventz a jejich povrch postříbřil Johann Paul Wenzel. Konečnou kompletaci zbraní pak provedla dílna drážďanského mečíře a nožíře Gottfrieda Schmidta.

Čepel tesáku je po obou stranách zdobena velkým leptaným panovnickým monogramem „AR“ (Augustus Rex – král August), stejným monogramem pod královskou korunou je v reliéfu oboustranně opatřena i křížová záštita jílce.

Tesák byl do sbírky VHÚ získán v roce 1950 převodem z VÚ Terezín.

Délka 805 mm, délka čepele 655 mm, šířka čepele 46 mm, hmotnost 1 124 g.

 

Aktuálně



Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…