SASSOON, Siegfried. Memoirs of an infantry officer.

Jméno Siegfrieda Sassoona není zájemcům o literaturu, spjatou s válečnou zkušeností první světové války, neznámé. Rodák z Matfieldu v Kentu, známý především pro svou literární, básnickou a pacifistickou činnost, se narodil roku 1886. Po studiích na Marlborough College a cambridgské Clare College se vlastenecky motivován přihlásil 4. srpna 1914 k vojenské službě. Záhy poté si však při jízdě na koni mnohonásobně zlomil ruku, takže jaro roku 1915 strávil rekonvalescencí, po jejímž ukončení byl přiřazen k 3. praporu Královských velšských fyzilírů v hodnosti podporučíka. V listopadu 1915 pak nastoupil službu na západní frontě. Zde se roku 1916 stal nositelem vyznamenání Military Cross a vydobyl si reputaci schopného a odvážného velitele, byl také několikrát raněn.

V kontrastu s jeho služebním profilem se stal jedním z předních britských odpůrců vedení válečného konfliktu: po ukončení rekonvalescence v roce 1917 odmítl návrat na frontu a podpořen přáteli Bertrandem Russellem a Lady Ottoline Morrellovou zaslal svému velícímu důstojníkovi krátké prohlášení, nazvané Finished with the War: A Soldier’s Declaration. Toto prohlášení, obviňující mj. vlády dohodových mocností ze záměrného prodlužování války, bylo záhy vydáno tiskem, a dokonce předneseno v britském parlamentu. Vzhledem k situaci, kdy tento text zveřejnil – rok 1917 patřil pro Dohodu mezi vypjaté, jak z hlediska ztrát na životech, ekonomické zátěže, ale i rostoucí nespokojenosti a vlny protestů ve francouzské armádě – byla reakce nadřízených velmi shovívavá. Sassoon byl uznán za neschopného služby a nastoupil doporučenou léčbu neurastenie. V červenci 1918 se Sassoon vrátil zpět na frontu, nicméně byl takřka okamžitě znovu raněn a do bojů do konce války již nezasáhl.

Frontová zkušenost kromě jeho smýšlení ovlivnila i jeho literární a básnickou tvorbu. Předválečná dikce jeho básní, nesoucí se v romanticistní lince a místy takřka naivní, ustoupila syrovému realismu a minimalismu. Po skončení války krátce studoval na Oxfordu, epizodicky se angažoval v politické činnosti Labour Party a působil jako literární editor pro Daily Herald. Pokračoval také v literární činnosti, především trilogií autobiografických knih, tzv. Sherston Trilogy (Memoirs of a Fox-Hunting Man, Memoirs of an Infantry Officer a Sherston’s Progress). Nejedná se o autobiografii doslovnou, pro popis děje využívá částečně fiktivních postav a jeho osobu znázorňuje literární alter ego George Sherston, jehož postava dala celé trilogii jméno. Trilogie, jejíž první díl vyšel roku 1928, se záhy stala jedním z klasických děl tzv. ztracené generace, které se dočkalo řady reedic a překladů.

Není proto překvapující, že je tato trilogie součástí fondu Knihovny VHÚ. Dnes představovaný druhý díl, Memoirs of an Infantry Officer, je však krom svého obsahu zajímavý i z provenienčního hlediska. Podle razítek a vevázaného poučení byla kniha součástí Ústřední knihovny 1. čs. samostatné brigády ve Velké Británii. Přírůstek bohužel na základě uvedených údajů nelze přesně datovat. I přesto se díky provenienci jedná o unikátní titul v rámci fondu Knihovny VHÚ.

Citace:

SASSOON, Siegfried. Memoirs of an infantry officer. London: Faber & Faber, 1930. 334 s.