SCHILLER, Friedrich. Wallenstein.

Albrecht z Valdštejna (1583–1634) je osobností, o které slyšeli na hodinách dějepisu jistě všichni z nás. Tento významný císařský vojevůdce se ovšem nezapsal pouze do historických učebnic a odborné literatury; stal se také hlavní postavou značného množství uměleckých děl. Ačkoliv generalissimus Valdštejn fascinoval již své současníky a objevoval se v umělecké a informativní tvorbě (především písňové a letákové) už v posledních letech svého života, významné místo mezi „literárními postavami“ zaujal až v období romantismu; v Českých zemích především po revolučním roce 1848.

Českými spisovateli, kteří využili valdštejnské téma ve své beletristické tvorbě, byli především Jaroslav Durych se svojí Malou a Velkou valdštejnskou trilogií (Requiem a Bloudění) nebo Václav Beneš Třebízský v románu Trnová koruna. Patrně nejznámější zpracování dané látky má ovšem na svém kontě připsáno německý romantický spisovatel Friedrich Schiller (1759–1805). Jeho původní plán sepsat prozaické dílo ustoupil myšlence tvorby dramatu, z něhož nakonec vznikla celá divadelní trilogie sestávající z částí Valdštejnův tábor, Piccolominiové a Valdštejnova smrt. Tato trilogie byla definitivně dopsána roku 1799.

Ve Valdštejnově táboře se čtenář (či divák) seznamuje s klasickým vojenským táborem se všemi typy jeho obyvatel. Vévoda se těší u svých vojáků značnému respektu; uznávají ho jako svého pána s větším uznáním než císaře. V táboře nedaleko Plzně mezi sebou živě diskutují a poněkud nervózně přemýšlejí nad vojevůdcovou budoucností.

Druhá část je o poznání delší - Piccolominiové jsou hrou o pěti dějstvích. Její téma vychází z reálných historických událostí, ovšem doplněných nejen příběhotvornými detaily z pera autorova, ale i smyšlenými vedlejšími postavami. Jedním z témat druhého a třetího dílu trilogie (vedle samozřejmé hlavní linky zabývající se posledními dny Albrechta z Valdštejna) je totiž romantický vztah mezi Valdštejnovou dcerou Teklou a Maxem, synem Ottavia Piccolominiho, Valdštejnova někdejšího přítele a následného zrádce.

Sám autor rozdělil trilogii na dvě části. První díl byl obvykle uváděn společně s druhým, zatímco třetí se hrával samostatně. Valdštejnova smrt je nejrozsáhlejším dílem celé trilogie. Schiller zde uvede většinu událostí směřujících k chebským vraždám i děje odehrávající se krátce po nich. Romantický hrdina Max Piccolomini umírá také. Tekla mizí ze scény, díky čemuž její osud zůstává otevřený. Celá trilogie nepodává žádné soudy a nijak nehodnotí, zda bylo právo na straně císařově nebo vévodově.

Německé vydání valdštejnské trilogie z roku 1940 obsahuje kromě všech tří dílů dramatu také obsáhlý úvod od Dr. Potthoffa o Valdštejnově životě i jeho „druhém životě“ až do vzniku Schillerova díla. Kniha obsahuje řadu přetištěných dobových ilustrací – především bitevních výjevů a portrétů Albrechta z Valdštejna a dalších významných osob z jeho doby. Titulní list ve formě frontispisu je silně inspirován frontispisem z prvního vydání vojenské příručky Kriegskunst zu Pferdt od významného vojenského teoretika počátku 17. století Johanna Jacobiho von Wallhausena.

Ačkoliv tuto knihu nemůžeme řadit k odborné literatuře zabývající se osobností Albrechta z Valdštejna, připomínáme ji pro její nespornou uměleckou hodnotu. Za zmínku ostatně stojí, že výročí smrti hlavního aktéra dramatu bylo před několika málo dny, a to 25. února.

 

Z velkého množství digitalizovaných vydání si můžete vybrat zde.

 

Citace:

SCHILLER, Friedrich. Wallenstein : ein dramatisches Gedicht in drei Teilen : mit einer Einführung Wallensteins historische Gestalt und Schillers Trilogie. Berlin : Carl Albert Kindle, 1940. 207, 364 s.