SCHLICHTEGROLL, Nathanael von. Talhofer: ein Beytrag zur Literatur der gerichtlichen Zweykampfe im Mittelalter

SCHLICHTEGROLL, Nathanael von. Talhofer: ein Beytrag zur Literatur der gerichtlichen Zweykampfe im Mittelalter

Jméno Hanse Talhoffera je neodmyslitelně spojeno s uměním šermu. Tento švábský rodák je poprvé zmíněn v 30. let 15. století v souvislosti se soudním sporem, v němž zastupoval salcburského arcibiskupa. O dekádu později o něm prameny hovoří již jako o profesionálním šermířském mistrovi a z počátku 40. let také pochází jeho nejstarší datovaný rukopis z celkově čtyř zachovaných archetypů. Ty měly charakter spíše osobních poznámek či příruční literatury než učebnice šermu v pravém slova smyslu, jak ji známe z pozdějších období, ale reflektovaly možnosti praktického použití šermu jak na bitevním poli, tak v civilním životě. To zahrnovalo několik oblastí: z nejpodstatnějších jmenujme praktickou sebeobranu a šerm různými druhy chladných zbraní (dlouhý meč, tesák i v kombinaci s pěstním štítkem, dřevcové zbraně atd.), souboje turnajové a v nezanedbatelné míře souboje soudní.

Řešení právního sporu soubojem mělo na geografickém území dnešního Německa dlouholetou tradici (více či méně kodifikovanou právními normami na úrovni říšské), nicméně se jednalo o dosti rozšířený a tradiční způsob řešení především nemajetkových sporů. Na lokální úrovni měl však soudní souboj velice propracovaná pravidla s jasným ukotvením v zákonech platných v rámci menšího správního celku. Toto dokládá mimo jiné skutečnost, že Talhofferův Fechtbuch se soudním soubojem zabývá poměrně obsáhle, což může svědčit o poptávce výuky šermu pro tento účel.

Za zvláštní zmínku pak stojí jeho autorské vyobrazení použití speciálních soubojových štítů, na evropské poměry dosti atypicky tvarovaných; tyto štíty bylo možné použít buď v kombinaci s chladnou zbraní či dřevěným obuškem, nebo obouručně. Štít bylo možné díky jeho tvarování umožňujícímu zachytit krk či nohy protivníka využít i velmi ofenzivně. Pozoruhodnou část pak tvoří kapitola popisující souboj, kde proti sobě stojí muž a žena: jistý nepoměr ve fyzickém potenciálu soupeřů byl vyvážen tím, že muž stál při souboji vedeném sáčky s pískem či dřevěným palcátem po pás ve vyhloubené jámě. Všechny čtyři dochované Talhofferovy archetypy měly ráz osobní příručky, ale pro svou univerzálnost a záběr témat se stal často citovaným, a tím pádem i velmi známým autorem.

Soudní souboj jako právní fenomén se pak stal na počátku 19. století předmětem studia z hlediska právního i z řady dalších. V souvislosti s napoleonskými válkami se do tradice soubojů často promítal německý patriotismus ve snaze podpořit ideu bojovného ducha již od samého počátku. V rámci serióznějšího akademického přístupu se tématu věnuje prezentovaná kniha Nathanaela von Schlichtegrolla (1794 Gotha – 1859 Mnichov), absolventa studia práv v Landshutu, v Göttingenu a v Erlangenu. Studium práv, započaté roku 1813 a přerušené službou v pruské armádě v rámci protinapoleonské koalice, dokončil v roce 1817 promocí ze státního práva. Vzdělání v daném oboru nasměrovalo jeho kariéru do státní správy. Nejprve působil jako přísedící zemského soudu, jako policejní komisař v Mnichově, jako zemský soudce v Tegernsee a dokonce i jako archivář tehdejšího Bavorského říšského archivu.

Roku 1845 byl jmenován dvorním radou a o šest let později začal přednášet na mnichovské univerzitě o diplomatice a jejích pomocných vědách. Z doby záhy po ukončení jeho studií a nástupu na místo soudního přísedícího pak pochází jeho studie o Talhofferově zachycení soudního souboje. Poměrně obšírný úvod do problematiky soudního souboje v Německu nezapře autorovu právní erudici, nicméně nese znatelné stopy nedávno ukončeného válečného konfliktu s Napoleonem v podobě nacionalistického akcentu. Zbytek textové části tvoří samotný rozbor Talhofferova díla.

Svazek podélného formátu s šesti celostrannými litografickými reprodukcemi Talhofferových perokreseb je vázán v lepenkové vazbě s pokryvem ze škrobového papíru. Titul je dedikován tehdejšímu bavorskému ministru vnitra hraběti z Thürheimu.

Hans Talhoffer je pro studium středoevropských bojových umění doby přelomu pozdního středověku a raného novověku zásadním autorem. Právní analýza kontextu vzniku jeho děl je méně známým, ale velice zajímavým pohledem nejen na jeho osobu a tvorbu, ale i jeho dobu.

Citace: SCHLICHTEGROLL, Nathanael von. Talhofer: ein Beytrag zur Literatur der gerichtlichen Zweykampfe im Mittelalter. München : Litographischen Kunstanstalt bey der Feyertags-Schule, 1817. [4], IV, 36 s.; VI l. obr. příl.

Aktuálně



Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…