Služební předpisy čs. branné moci: Klíč značek k mapám

Služební předpisy čs. branné moci: Klíč značek k mapám

Meziválečná československá vojenská kartografie tvoří svébytnou kapitolu v dějinách tohoto oboru na našem území. Její podoba byla formována řadou faktorů, mezi něž patří především návaznost na rakouskou vojenskou kartografii, jakožto jejího lokálního předchůdce, a tvorba nového mapování jako nezávislé kodifikace státních hranic. Převzetí již existujícího kartografického systému pro účely tvorby nového závazného mapového díla bylo čistě pragmatickým krokem, kterým postupovala většina rakousko-uherských následnických států. Tvorba zcela nového díla se ukázala být náročným během na dlouhou trať, o čemž svědčí mj. i skutečnost, že mapový systém, který nevycházel z adaptovaného 3. vojenského mapování rakouské provenience, byl přijat až počátkem 50. let.

Adaptační proces, tzv. reambulace, probíhal mezi lety 1920 a 1934 se záměrem odstranit nejvýraznější nedostatky rakouského mapování. Částečná modernizace, jako např. zpřesnění trigonometrické sítě, souřadnicového systému, nový způsob znázornění prvků v mapové kresbě či místopis atd. pokryla do roku 1934 přes 50% území. V tomto roce byly práce pozastaveny ve prospěch tzv. Prozatímního vojenského mapování, návazného mapového díla československé provenience, které mělo stávající mapování nahradit. Prozatímní vojenské mapování sloužilo spíše jako ověření nových postupů, které byly použity při zpracování Definitivního vojenského mapování. Toto úsilí však bylo přerušeno podzimními událostmi roku 1938 a následnou okupací.

V souvislosti se zaváděním nového mapového systému vznikaly i příslušné doprovodné publikace. Jednou z nich je i Klíč značek, v podstatě souborná mapová legenda publikovaná separátně s průvodními komentáři a vysvětlivkami. Ačkoli byly tyto informace uvedeny v mapovém rámci u jednoho každého listu, souborná publikace vyšla v rámci tzv. Služebních předpisů branné moci jako kodifikace užívaných značek pro potřeby vojska. Předpis, vydaný roku 1921, kromě souborného výkladu značek v adaptovaném systému obsahuje v rámci příloh i značkový klíč z roku 1905, tedy rakouský. Titul byl vydán – jak bylo u řady předpisů zvykem – v komisi, v tomto případě u Františka Borového.

Citace:

Služební předpisy čs. branné moci: Klíč značek k mapám 1:25.000, 1:75.000, 1:200 000 a 1:750.000. Praha: Nákladem ministerstva Národní obrany; v komisi u Fr. Borového, 1921.

Aktuálně



Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…