Po vzniku republiky získalo Československo krátký úsek Dunaje, který tvořil hranici s Maďarskem. V rámci budování armády pak přistoupilo k pořízení říčních vojenských plavidel. Síly odpovídaly délce kontrolovaného toku a nemohly soupeřit s loďstvem Horthyho Maďarska. Významnou výjimku představovala hlídková loď President Masaryk, objednaná Ministerstvem národní obrany ve druhé polovině dvacátých let.
Její stavba postupovala relativně rychle a roku 1932 byla loď zařazena do výzbroje. Ve službě setrvala do roku 1938, kdy se zapojila do květnové ostrahy i zářijové mobilizace. Po odstoupení jižního Slovenska Maďarsku v listopadu 1938 a ztrátě většiny dunajského toku zůstala odstavená v bratislavském přístavu. Po rozpadu republiky v březnu 1939 ji slovenské orgány předaly Němcům.
Hlídková loď President Masaryk měla délku 47,5 metrů a šířku 6 metrů. Její výtlak činil 214 tun a projektovaná maximální rychlost, udělovaná dvojicí parních turbín, se pohybovala kolem 30 kilometrů za hodinu. Výzbroj sestávala ze čtyř kanónů ráže 66 mm L/35 vz. 30, čtyř kulometů vz. 7/24 a deseti min. Posádku tvořilo až 46 mužů. Při spouštění na vodu 19. října 1930, jak je patrné se snímku, nebyla loď ještě plně dokončena.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2023.